Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s Mgr. Šárkou Kalvovou

9. 8. 2017

Rozhovor Haló novin s Mgr. Šárkou Kalvovou, kandidátkou KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny v Libereckém kraji

Pro KSČM vždy byl a bude na prvním místě občan

V podzimních volbách kandidujete do sněmovny za KSČM, sama ale nejste její členkou. Proč a čím je vám tato strana blízká?

Strana mi byla, je, a věřím, že i v budoucnu bude, blízká svou programovou náplní, a to především v hájení práv občanů, jejich důstojnosti. Vždy byl a bude pro KSČM na prvním místě občan, jeho sociální potřeby. Když jsem vstoupila do komunální politiky, měla jsem jasný cíl zastupovat občany našeho města poctivou prací, která jim pomůže ke spokojenému a klidnému životu. V poslední době jsou moje snahy právě o toto poklidné žití a udržování dobrých sousedských vztahů dost silně narušovány uzákoňováním takových zákonů naší vlády, které vztahy lidí v malých obcích spíše bortí. Vždy bylo běžné, že na vesnici byli lidé k sobě vstřícní, naprosto běžná byla vzájemná sousedská výpomoc, to se ovšem mezi lidmi vytrácí, a bohužel i díky některým zákonům, které vláda schvaluje.

Jako učitelku základní školy vás určitě z volebního programu KSČM zajímá především problematika školství. Splňuje program požadavky učitelů?

Pracuji jako učitelka na 1. stupni základní školy, pro naše děti je velmi důležité základní vzdělání, které musí být pro všechny děti kvalitní a dostupné. Změny v našem školství za dobu mé kariéry vedou spíše ke snižování kvality základního vzdělání. Z mého pohledu vidím spíše snižování nároků na vzdělání jenom proto, abychom naplnili naše třídy, aby škola získala dostatečný obnos financí - kolik žáků má škola, tolik peněz získá. Není to v pořádku, jsem ráda, že dochází ke změnám financování škol. Jestliže hovoříme o tom, že má každé dítě právo na kvalitní vzdělání, myslíme ovšem i na děti, které nemají žádné speciální potřeby? Obávám se toho, že při současném trendu integrace přijde období, kdy budeme řešit, jak začlenit nadané žáky, žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb do běžných základních škol. Pro děti bez speciálních potřeb je velmi rušivým elementem při samotné výuce např. několik asistentů ve třídě, kteří jsou přidělováni na základě podpůrných opatření žákům se speciálními potřebami. Rodiče, kteří tuto situaci vnímají, se snaží své dítě umístit do vybraných škol, které jsou převážně soukromého rázu a za kvalitní vzdělání »bez rušivého elementu« si musí platit školné, ale ne všichni rodiče si to mohou dovolit. Plně souhlasím s návrhem KSČM, že stát má být zodpovědný za kvalitu a dostupnost bezplatného vzdělání na všech stupních veřejných škol a za zachování sítě speciálních škol a školských poradenských zařízení. Každé dítě by mělo být vzděláváno podle svých schopností, možností, a zohlednit i podmínky dané školy. Pokud má škola speciální třídy, proč je plně nevyužít a žákům se speciálními potřebami dát kvalitní výuku pod vedením speciálních pedagogů? V současné době není pro naše dítě nedostupné dostat se na střední školu zakončenou maturitní zkouškou, ale je každé dítě natolik nadané, aby absolvovalo toto vzdělání? Nemůžeme mít za zlé středním školám, že nabírají ke studiu na svých školách i žáky sotva prospívající, jsou k tomu nuceni současným financováním školství.

Učitelé i nepedagogičtí pracovníci dostali v tomto volebním období přidáno. Je to z vašeho pohledu dostačující?

Musíme si uvědomit, že učitel svou činností připravuje člověka od útlého věku pro jeho život. Nevytváří výrobky, které mají určitou trvanlivost a dobu záruky. Jeho úkolem je formovat osobnost člověka a připravit ho na kvalitní zapojení do společnosti a pracovního procesu. Učitel vychovává firmám kvalitního řemeslníka, zdravotníka, administrativního pracovníka a mnoho dalších. Je chvályhodné, že se dostalo učitelům a nepedagogickým pracovníkům v tomto volebním období drobného ocenění, ale nemyslím si, že je to dostatečné, a chci věřit tomu, že to nejsou poslední kroky k ocenění tak zodpovědné práce, kterou vykonávají.

Co podle vás české školství v současnosti nejvíce potřebuje?

Jednoznačně jednotnost v učebních osnovách na základních školách. Současné nastavení, kdy je školám ze strany státu předložen pouze rámcově vzdělávací plán a každá škola si pak vytváří školní vzdělávací osnovy, které se na jednotlivých školách liší, se stává pro žáka problémem např. při změně školy. A změna školy je v dnešní době více než častá, ať už je to stěhováním rodičů za prací či získání lepšího bydlení. Dále bychom v našem školství měli usilovat o obnovení prestiže učňovských oborů. Naše školství mělo v minulosti ve světě velkou prestiž, ale obávám se, že při současných novelách školského zákona spíše prestiž kvality ztrácí.

KSČM byla proti tzv. inkluzi, kterou prosadila nynější koalice. Máte s ní už nějakou zkušenost? Jaký je váš názor na inkluzi?

Stále tvrdím, že učitelé jsou velkou měrou administrativně zatěžování, stávají se z nás úředníci, kteří musí stále zpracovávat nejrůznější posudky, a inkluze nám v tomto směru nijak neulehčuje naší práci. Vždy jsme se snažili integrovat žáky s nejrůznějšími speciálními potřebami do běžné výuky tak, pokud to bylo možné, aby se nesnižovala úroveň výuky celého třídního kolektivu. Inkluze v tomto pojetí nemyslí na celý kolektiv, na dopady, které má na - v uvozovkách - děti bez speciálních vzdělávacích potřeb. Zpracováváme nejrůznější plány pedagogické podpory, tak aby se mohl žák vzdělávat v běžné třídě základní školy při průměrném počtu 25 žáků ve třídě i když víme, že pro tyto děti je mnohem větším přínosem vzdělávání ve speciálních třídách s nízkým počtem žákům a volnějším tempem výuky. Speciální třídy jsou vybaveny nejrůznějšími didaktickými pomůckami, které mohou využívat všichni žáci v těchto třídách. V současné době žák s podpůrným opatřením v běžné třídě dostane přidělenou finanční částku a musím říci, že to nejsou malé částky na jeho pomůcky, které mu škola musí pořídit, i když ve speciálních třídách již těmito pomůckami disponují. Je to nepromyšlené vyhazování peněz ze státního rozpočtu.

Jak hodnotíte nynější školáky? Můžete z vlastní praxe potvrdit údaje o stoupající agresivitě dětí?

Pracuji na 1. stupni ZŠ a i zde se setkáváme s agresivitou dětí, ale nedokážu z mého pohledu posoudit, zda má stoupající tendenci. Děti přebírají vzorce svého chování od svých nebližších, tedy rodičů. Pokud rodina nefunguje tak, jak má, řeší se v rodinách problémy mnohdy agresivním chováním, tak se nedivme, že se tak chovají i děti ve školách.

Co má podle vás na chování školáků největší vliv?

Velký vliv na chování školáků má rodina, ve školách se snažíme formovat chování žáků, ale bez podpory rodiny se všechny snahy vytrácejí. Velký vliv na chování žáků má sociální zázemí rodiny, setkávám se s žáky, kteří mají velmi špatné sociální zázemí, a pak samo dítě začne přebírat starost samo o sebe. Dokonce se dopouští i krádeží, aby zabezpečilo sebe a své blízké.

Blízká je vám i sociální problematika. Kde vidíte v této oblasti největší nedostatky?

Naprosto mě pohoršuje chování státu k našim důchodcům. V podstatě se náš stát tváří, že mu jsou důchodci na obtíž. Je to velmi smutné, když člověk svou celoživotní prací odvádí daně státu po celou dobu svého produktivního věku, hradí sociální a zdravotní pojištění a v době, kdy má nárok na spokojený klidný odpočinek, musí řešit existenční záležitosti týkající se jeho bydlení a zdravotního stavu, a to už vůbec nemůžeme mluvit u mnoha z nich o možnosti jakékoli rekreace či pobytu v lázních. Naopak vidíme, jak se plahočí po ulicích a např. roznášejí lidem letáky do schránek, aby si vylepšili finanční úroveň. Jejich důchody ve značné míře nedosahují ani životního minima. Nedivme se, že se pak stávají terčem útoků, protože jsou příliš důvěřiví a s vidinou lepšího života se stanou obětí zlodějů.

Jaká je podle vás kvalita poskytování sociálních služeb?

Určitě nemohu tvrdit, že kvalita poskytování sociálních služeb je špatná, ale vše souvisí s financováním. Tak aby si každý mohl dovolit sociální službu, ať už jsou to důchodci, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, děti vyrůstající v dětských domovech a podobně, musí být pro ně tyto služby dostupné. A o dostupnost se musí postarat stát, a to navýšením financí ze státního rozpočtu.

Pokud byste ve volbách uspěla, v jakém výboru byste chtěla ve sněmovně pracovat?

Díky svému povolání bych měla velmi blízko k práci ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

O co byste usilovala především?

Jak jsem se již zmínila na začátku, mým cílem je spokojený a klidný život občanů, každý politik musí mít na paměti v první řadě občana, pro občana tu je a občan očekává od politika pomoc. Proto bych chtěla apelovat na všechny kandidáty politických stran a hnutí, kteří uspějí ve volbách do Poslanecké sněmovny: Mysleme na naše občany, tady nejde o naši kariéru, ale o budoucnost našich dětí.

Jana DUBNIČKOVÁ

Haló noviny 1. 8. 2017