Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ze sjezdové diskuse

22. 5. 2012

 

Ze sjezdové diskuse

Delegáti a hosté VIII. sjezdu KSČM během obou jednacích dnů hojně diskutovali, a to jak ke sjezdovým materiálům a úkolům strany pro příští období, tak i k současné vnitropolitické a zahraničněpolitické situaci.

Delegát Jan Kotala (Ostrava) se věnoval daňové politice, Ondřej Kazík (Mladá Boleslav) antikomunismu, zejména snaze o zakázání komunistických hnutí. Ladislav Urban (Plzeň)představil plán na zřízení státní komerční banky.

Poslanec Alexander Černý (Olomouc) upozornil na důležitost politické zodpovědnosti, konkrétně z pohledu sestavování krajské kandidátky. Europoslanec Miloslav Ransdorfpřiblížil aktuální dění v Evropském parlamentu.

Ne slova, nýbrž činy!

Marta Semelová (Praha) připomněla, že sjezd probíhá ve vypjaté společenské atmosféře.»Jsme svědky každodenních korupčních afér, lží a podvodů. Není divu, že lidé toho už mají dost, vládní koalice ztratila důvěru občanů, narůstají preference KSČM,« konstatovala. Je ale podle ní potřeba zamyslet se nad tím, zda to je zásluhou KSČM nebo zásluhou Nečasovy vlády.

Osobně se domnívá, že jde především o protestní hlasy. Semelová kritizovala i vnitřní politiku strany, uvedla její rezervy. »Občané stále častěji vycházejí do ulic, a kde jsme my? Jsme v závětří, okřikujeme ty, kteří vyčnívají. Nedochází nám, že zatímco my rozjímáme, venku se začíná něco dít,« uvedla. Uměle živený antikomunismus podle ní obyčejného člověka už dávno nezajímá. »Nepodléhejme zastrašování a útokům proti KSČM, nenechávejme se zatlačit do kouta,« vyzvala přítomné.

 

Lukáš Čížek (Semily) prohlásil, že současná pravicová vláda je v posledním tažení, a tak se snaží škodit, kde se dá. »Nebojme se lidem říkat pravdu, i když může být krutá, nebuďme ustrašení. KSČM jako jediná politická strana není pošpiněna žádným korupčním skandálem, proto lidé od ní očekávají odvahu,« prohlásil.

Konstatoval, že KSČM chce sociálně spravedlivou společnost pro všechny. »Kapitalismus je režimem zločinným a zavrženíhodným. Je nositelem zla,« uvedl. Ve většině zemí si to podle něj lidé uvědomují a dávají to také jasně najevo. KSČM se podle něj nemůže chovat systémem »ani ryba ani rak«, neprospívá jí dělení na stalinisty a na ty »hodné«. »KSČM musí být svá, musí dokázat, že je na straně lidí,« prohlásil.

 

Milan Holý (Brno) kritizoval činnost krajských rad. Nelíbí se mu např., že návrhy na sjezd nedávala krajská konference, ale krajské rady. Kritice podrobil také poslance, kteří podle něj pracují podle hesla »volte mě a nechtějte po mně žádnou práci«. Je přesvědčen, že komunističtí kandidáti musí pracovat tak, aby je lidé znali, jinak, i když budou mít kvality, je občané volit nebudou. »Pro lidi něco dělejme, ovšem ne slovy, ale činy,« vyzval přítomné.

 

František Stibor (Děčín) připomněl, že se zúčastňuje již pátého sjezdu strany. Navzdory tomu, že mezi občany je velmi malá informovanost o práci komunistických poslanců a senátorů, trvá podle něj zájem lidí o práci strany. Na konkrétních příkladech doložil, že lze ZO nejen udržet, ale i přijímat nové členy, je k tomu ale potřeba vyvíjet aktivitu. Připomněl, že na OV v Děčíně otevřely kontaktní místnost pro styk s občany, která bude sloužit jako předvolební středisko KSČM.

 

Získávat ženy a mladé

František Hoffman (Praha) vtipně poznamenal, že má mandát s číslem 007 a nyní dostal také povolení vystoupit. Vážněji se již zamyslel nad dnešní situací ve společnosti. Ta podle něj dokazuje, že komunisté měli pravdu, když před 20 lety předpovídali korupci, rozkrádání majetku, nezaměstnanost apod.

»Bohužel, lidé nás tehdy neposlouchali, dnes se však už mnohým otevřely oči,« uvedl. Hoffman apeloval především na to, aby strana reálně umožnila nástup mladým lidem.»Mladí mají svůj rozum a dobře vědí, co chtějí, dejme jim důvěru a možnost,« prohlásil. Podpořil také předsedu ÚV KSČM Vojtěcha Filipa, který je podle něj »dobrý kapitán, schopný řídit loď za bouře«.

 

Poslankyně Soňa Marková (Hradec Králové) se prezentovala mottem Fóra 50 %: Dámy mají přednost! Konstatovala, že KSČM slavila úspěch s doporučením, aby na kandidátce byla umístěna alespoň jedna žena do třetího místa. Díky tomu je v poslaneckém klubu KSČM 11 žen, to znamená, že tvoří 42,3 % klubu. Marková si posteskla, že v letošních krajských volbách toto kritérium nesplnily tři kraje - Olomoucký, Karlovarský a Zlínský.

»Protože ženy tvoří téměř polovinu členské základny, je jasné, že je co zlepšovat,« uvedla. Zároveň navrhla změnit dané doporučení na povinnost, a to pro všechny typy voleb. »Jsme a nadále chceme být moderní levicovou stranou, která má ambici získávat své voliče, a jednou z cest je i podpora žen. Neexistuje jediný argument, aby ženy v politice nebyly zastoupeny,« dodala.

 

Tomeš Vytiska (Jindřichův Hradec) vidí problém v penězích. »Bez nich se kupředu nehneme,« prohlásil. Varoval také před ukvapenými návrhy na prodej sídla strany v Praze.»Strana se k tomu už jednou uchýlila a dopadlo to katastrofálně,« uvedl s tím, že podruhé je namístě velká opatrnost, aby se už nic podobného neopakovalo.

 

Karel Skála (Mladá Boleslav) se zaměřil na spolupráci levicových stran na mezinárodní úrovni, kde vidí poměrně nízkou podporu z centra i krajů. »Jde nám o to, aby zahraniční politika nebyla jen na úrovni vedení strany, ale i na oblastních úrovních, kde probíhá řada akcí. Podpora těchto akcí, alespoň morální, není ze strany vedení dostatečná,«konstatoval.

 

Marie Indrová (Frýdek-Místek) podobně jako řada dalších poukázala na to, že důvodem rostoucích preferencí KSČM je především činnost nynější pravice a rostoucí chudoba. »Je třeba se zastávat obyčejných lidí,« uvedla. Myslí si, že lidem je třeba předkládat stručné a srozumitelné dokumenty, které budou ukazovat cestu dál.

 

Antonín Kraus (Plzeň) vystoupil za OS Čech, Moravy a Slezska. »Role odborů i přes roztříštěnost zvláště po 21. dubnu 2012 stoupla. Nebylo nás na Václavském náměstí v Praze málo, což posílilo postavení našeho sdružení mezi odboráři i mezi občany,« řekl. Je přesvědčen, že jde o vytvoření široké fronty odporu proti vládě. Věří, že ČMKOS bude postupně tlak na vládu stupňovat.

 

Vojtěch Tesař (Blansko) se stejně jako třeba Zdeněk Dobrý (Havlíčkův Brod) věnoval financování strany. Svůj pohled však nesoustředil na možný prodej sídla KSČM v Praze, ale na rozpočet OV, který označil za velmi napjatý.

»Finanční situace vede k rezignaci opravit budovu KSČM, v níž sídlí OV, její zhoršující se stav limituje i pronájem prostor a výši nájemného,« uvedl a zmínil také to, že se objevil návrh oslovit případné sponzory, současně s tím však zaznělo i upozornění na nebezpečí, že sponzor za to nejednou požaduje protislužbu.

 

Především o mezinárodní spolupráci hovořil europoslanec, host sjezdu Jaromír Kohlíček. »Program KSČM nepřímo vyžaduje pro svou realizaci silné postavení KSČM na domácí scéně, ale i dobrou spolupráci minimálně na úrovni EU,« řekl a za důležitou označil společnou platformu evropských levicových stran.

 

Zdeněk Milata (Nymburk) se věnoval potřebě zlepšit přenos informací uvnitř strany i v médiích, využívání internetu a sociálních sítí. Zmínil i odbornou úroveň strany, jejíž kredit byl v 90. letech nastaven na vysoké úrovni, ale »bude těžké ho udržet, už nyní ztrácíme,«míní. »Je důležité být suverénní a po Marxově vzoru kritičtí,« řekl také.

 

»Musíme mít jasnou politiku pro zapojování mladých lidí pro práci ve straně, musíme být k mladým tolerantní, neodradit je,« to jsou slova Jiřího Hráčka (Brno).

 

Josef Augustin (Prostějov) hodnotil práci odborného zázemí - sedmi komisí ústředního výboru, v nichž je zapojeno na 200 odborníků. Zmínil i skutečnost, že strana má v 38 okresech bezplatné právní poradny pro občany. »Dobrá práce se nám vyplácí, získáváme voliče pro budoucí volby,« konstatoval.

 

Vladimír Kopřiva (Praha) mj. varoval, že »pokud nebude dobře slyšet náš hlas, rychle nás nahradí krajní pravice«.

 

Josef Gottwald (Praha) se podělil o zkušenost s řešením problematiky »střechy nad hlavou«, což nyní hýbe Prahou 6. Zastupitelé KSČM se chopili tohoto tématu, oslovili veřejnost. »Na jednání zastupitelstva se dostavilo přes 200 občanů a KSČM získala jejich podporu,« uvedl. Poukázal rovněž na potřebu posílení mediální politiky, propagandy atd.

 

František Kovanda (Praha) připomněl práci sekce regionální historie, jejímž cílem je zvýšit zájem lidí o regionální dějiny a přispět k analýze činnosti komunistické strany. Je přesvědčen, že je potřeba věnovat větší pozornost ideové práci strany.

 

Co chtějí komunisté, chce většina obyvatel

David Švarc (Rakovník) poděkoval starším ročníkům za to, že »nenechaly komunistickou stranu padnout a udržely ji«. Zdůraznil, že to, co chtějí komunisté, chce většina obyvatel. Je podle něj potřeba zamyslet se nad tím, jak oslovit mladé lidi, strana by se měla zaměřit také na samoživitelky.

František Pešek (Jablonec nad Nisou) se zamyslel nad počtem členů krajských rad. Nejen zde, ale i v zastupitelských orgánech podle něj dochází ke kumulaci funkcí.

 

Sjezdová diskuse pokračovala druhý jednací den, v neděli. Adolf Svoboda (Praha) připomněl alternativní návrh OV Prahy 7 k hlavním úkolům KSČM, i to, že je velmi ošidné přenechávat politickou iniciativu různým hnutím.

 

Hana Horská (Svitavy) se pozastavila nad tím, zda je moudré se stále věnovat historii, k čemuž KSČM neustále tlačí antikomunistická hysterie pravicové části.

 

Jaroslav Kubínek (Pardubice) se věnoval ekonomické části hlavních úkolů a zaměření KSČM po VIII. sjezdu, zejména z pohledu regionů. »To bude patřit k hlavním tématům v nastávajících krajských volbách,« řekl.

 

Luboš Bodlák (Rychnov nad Kněžnou) navrhl vytvořit skupinu odborníků, která by připravila »návrhy na snížení obrovské byrokratické zátěže občanů na téměř všech úřadech, která nás jednou může spolknout,« doporučil.

 

Václav Exner (Praha) připomněl, že KSČM je naproti téměř všem ostatním stranám stranou volební.

 

Pavla Posoldu (Praha-východ) zarazila rozpolcenost KSČM ve vztahu k socialismu.»Musíme členské základně dát do rukou jasný a srozumitelný materiál. Socialismus pro 21. stol. jím není, to je dobrý materiál pro ideovou konferenci,« upozornil.

 

Hodně vzruchu způsobil nejen svým jménem František Rudý (Kroměříž). Přiznal, že se svým jménem nemůže být v jiné straně, ale přesto, že nemá takové majetkové poměry, jako někteří kandidáti na vedoucí funkce, je levicový i z přesvědčení.

 

Josef Válek (Tábor) a Jan Hrdý (České Budějovice) vyzvali k  vyjádření jasného stanoviska delegátů sjezdu směrem k občanům republiky.