Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vystoupení Marty Semelové v PS PČR 12. 2. 2011

14. 2. 2011

Vystoupení Marty Semelové (KSČM) v PS PČR dne 12. 2. 2011 k návrhu zákona o 3.odboji.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jeden demokrat, takzvaný demokrat, tady zakřičel na parlamentní stranu mlčte. Další takzvaní demokraté ráno zamezili, aby byl projednán na návrh komunistické strany stav současného zdravotnictví. Místo toho tady máme zástupný problém, takže budiž.
Smyslem předloženého návrhu by měl být - řečeno ústy jeho autorů, cituji - mravní imperativ boje za svobodu a demokracii a generálně preventivní význam vyzdvižení protikomunistického odboje. Ve skutečnosti však jde o něco zcela jiného. Jde o snahu o vymazání paměti, o zastrašování a očerňování poctivých lidí, kteří v naprosté většině přijali režim po Únoru 48 za svůj, lidí, kteří zde pracovali, vytvářeli hodnoty a žili v míru. Po válce znovu vybudovali zdevastovanou zemi a dělali to, ať se vám to líbí, nebo ne, s nadšením. Účastnili se brigád, jezdili na stavby mládeže, rozvinuli zemědělství, které bylo schopno zajistit výživu národa. Postavili byty, jesle, školy, nemocnice, vybudovali průmysl, jehož výrobky nás proslavili po celém světě. Bohužel ty fabriky už jsou dnes rozkradené a rozprodané. To bylo vše, čím se tito lidé provinili. A tyto lidi teď chcete kriminalizovat? Chcete legalizovat a oceňovat násilí proti nim? To je nehoráznost!
Podle vašeho návrhu se má občanovi, který - opět cituji - s nasazením vlastního života vykonal mimořádně záslužný čin, přiznat postavení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Ráda bych se zeptala, co to je ve vašem pojetí ten mimořádně záslužný čin? Zákeřná vražda? Žhářství? Ozbrojená loupež? Asi ano! V kontextu Topolánkem vyznamenaných a premiérem Nečasem či ministrem vnitra Johnem glorifikovaných prachsprostých vrahů, mám na mysli Mašíny a Paumera, je zřejmé, že za mimořádně záslužný čin opravdu považujete skutek, který například oni spáchali. Podříznutí spoutaného muže v bezvědomí či zastřelení pokladníka, když kradli peníze. Nebo skutek bratří Šimsů, kteří přepadli poštu a zranili při pokusu o získání peněz poštmistra tak, že po celý další život trpěl hluchotou. Těmto zločincům chcete dát postavení válečného veterána! To je přímo plivnutí do tváře nejen jejich obětem a potomkům těchto obětí, jež vy mimochodem zcela ignorujete a často je přímo urážíte už třeba tím, že vrazi jejich rodičů jsou navrhováni na státní vyznamenání. Je to ale i hrubá urážka a zneuctění památky všech účastníků protifašistického odboje. Tento statut totiž bojovníci proti nacistům, českoslovenští partyzáni či vězni, kteří v době 2. světové války prošli koncentračními tábory, nemají. A připomínám, že mezi prvními, kdo postavili proti německému fašismu, kdo byli zatýkáni, mučeni a popravováni, byli právě komunisté.
Ale to vy asi slyšet nechcete. Namísto toho z teroristů chcete udělat odbojáře či veterány. A ještě si troufáte v předloženém návrhu uvést - a vláda toto znění schválila - že "činy a postoje těchto osob byly a jsou příkladem a závazkem pro další generace".
Takovéto schvalování a oceňování násilí a teroru je už podle mého názoru na hranici trestní odpovědnosti. Kromě toho to je i varující důkaz, jakou hrozbou je současná vládní koalice pro Českou republiku a její občany.
Denně jsme při sledování televizního zpravodajství šokováni stále rostoucí agresivitou dětí a mládeže, úmyslným žhářstvím šílených jedinců, surovým přepadáváním bezbranných žen a starých lidí. Kritizujeme média za filmy plné násilí, pořádáme odborné semináře, jak zamezit kriminalitě mládeže. Ptáme se po příčinách.
Tím, co jste však Sněmovně předložili, vzkazujete všem dnešním brutálním násilníkům, že podobné činy jsou vlastně legální a dokonce jsou hodny obdivu. Naše mládež tak dostane opravdu hvězdné vzory pro své chování.
V preambuli tohoto zákona je mimo jiné řečeno, že Parlament České republiky vyslovuje hlubokou lítost nad nevinnými oběťmi teroru komunistického režimu. Pominu neznalost předkladatelů, kteří nevědí, že zde nebyl komunismus, ale socialismus. Pozornost však zaslouží zmiňovaná hluboká lítost nad oběťmi. Zajímalo by mě, kdo vyjádří lítost nad nevinnými oběťmi režimu kapitalistického, nad oběťmi války, nad lidmi bez přístřeší, kteří umrzli na ulici, nad žebráky, kteří nemají z čeho žít, kdo vyjádří lítost nad statisíci propuštěnými z práce, nad lidmi pod hranicí chudoby, nad stále rostoucím počtem těch, kdo si ze sociálních a ekonomických důvodů sáhl na život.
Ta vaše svoboda a demokracie je tady totiž pouze pro někoho, ne pro obyčejného člověka. Ten dnes může tak akorát svobodně umřít pod mostem nebo na ulici jen proto, že nemá peníze.
V kapitalistickém režimu denně dochází k porušování lidských práv, jako je právo na práci, na bydlení, na bezplatnou zdravotní péči, na bezplatné vzdělávání, na péči sociální. Na rozdíl od toho vámi tolik osočovaného socialismu, který dal lidem práci, dnes ji shání více jak 700 tisíc lidí a další za ni nedostávají zaplaceno, socialismu, který dal lidem střechu nad hlavou, dnes jsou nájmy tak vysoké, že je nemohou utáhnout a lidé často končí na ulici, socialismu, který dal lidem bezplatnou zdravotní a preventivní péči, díky které byla zlikvidována tuberkulóza a dětská obrna, dnes pacienti platí u lékaře a v nemocnici, platí za léky. Za toho hrozného socialismu měli občané sociální jistoty, které v současnosti vystřídal strach z toho, co bude zítra. Strach z dluhových pastí, z bezcitných exekutorů.
V důvodové zprávě k návrhu zákona se praví, že "pojmy svoboda a demokracie byly v myslích občanů obsahově značně zdeformovány. Svoboda je zaměňována se sobectvím, demokracie bývá chápána bez odpovědnosti za společné dobro". Vládní odpovědnost za to společné dobro je dnes vidět na každém kroku. Vyprávět by o ní mohli všichni, které dennodenně s vysokým stupněm arogance podvádíte. Odcházející lékaři i bezradní pacienti, sociální pracovníci, hasiči a policisté, zemědělci, mladé rodiny s dětmi i důchodci.
Míry zodpovědnosti české vlády jsme svědky na každém jednání Sněmovny, kdy jakékoliv návrhy opozice vládní koalice odmítne. Voliči tak mohou vidět na vlastní oči, jak tyto strany naplňují své předvolební sliby, že všechny kroky budou průhledné a čisté, že jsou připraveni k diskusi. Mohou vidět jejich zodpovědnost, když poslanci koalice hlasují proti zařazení jakékoliv informace od členů vlády, ať už se týká aféry kolem ministrů Vondry a Bárty, nebo kritické situace ve zdravotnictví, jak tomu bylo dnes.
Předložený návrh zákona se zabývá i "formou protikomunistického odboje nebo odporu". Podle § 4 odst. 1 se jím rozumí "ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu v Československu, provádění sabotáží, spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu, převaděčství nebo překračování státních hranic za účelem účasti v protikomunistickém odboji, či jiné statečné činy."
Obsah tohoto paragrafu svědčí o naprosto zvrácených hodnotách předkladatelů. Ocenění by si totiž zasloužili úplně jiní lidé, a těmi jsou bývalí pohraničníci, kteří naše hranice bránili. Státní hranice jsou vždy jednou z integrálních součástí suverenity každého státu. V době studené války nabývala ochrana státních hranic zvlášť velkého významu. A byli to právě pohraničníci, kteří měli zásluhu na tom, že některé provokace na státních hranicích nepřerostly v konfrontace  širokého rozsahu a narušení míru. Byli to příslušníci pohraniční stráže, kdo zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen v pohraničí. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí historické prameny z padesátých let, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty atd.  K čemu byly určeny tyto prostředky, je známo. Hranici totiž přecházeli nejen ti, kdo se nesmířili s novým režimem a agenti, ale také kriminálníci, kteří utíkali před trestem za spáchanou trestnou činnost na našem území. A proti pohraničníkům často zbraně používali. Ale to je vlastně podle vašeho myšlení správné.
V předloze uvádíte, že přijetí zákona je významné především pro současnou dospívající generaci, která by měla vědět, co se v naší zemi dělo, co a proč dělali rodiče a prarodiče. Budete se divit, ale s tím souhlasím. Ano, dospívající generace by měla vědět, co se v naší zemi dělo, co a proč dělali rodiče a prarodiče. Ale měla by vědět pravdu. O tu vám však v tomto zákoně nejde. Vy tuto pravdu účelově deformujete, politizujete a falšujete. Naoko bojujete proti terorismu, obsahem zákona ho legalizujete.
Na základě výše uvedeného je pro mne předložený návrh zákona nepřijatelný a také navrhuji jeho zamítnutí.
autor: Marta Semelová