Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to

3. 9. 2010

 

Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to


Velkou odvahu a naději v zítřek musí každodenně prokazovat všichni, kteří se stali obětí nezkrotného vodního živlu na Liberecku.
Chmurný nešťastný sedmý srpen si svým neblahým rekordem mnohde až tisícileté vody vybíral i tu nejvyšší daň - lidské životy. Sedmý srpen zastavil život v mnohých rodinách, měnil jejich osudy. Přívětivé potoky a říčky změnily svou vlídnou tvář a proměnily se v krutého nepřítele, který ničil vše, co mu přišlo do cesty. Lidé nepoznávali svůj Vítkovský či Pertoltický potok, Jeřici, Olešku, Smědou, Nisu….
A právě tady platí ono Konfuciovo moudro, že »největší úspěch člověka není v tom, že nepadne, ale v tom, že vždy znovu vstane«. A aby mohli všichni ti zdrcení v těchto velmi těžkých podmínkách zase vstát, potřebovali pomocnou ruku, účast v člověčenství, byť drobnou pomocí. Zapálit svíci sounáležitosti a zahnat temno samoty, zoufalství a beznaděje.
A právě díky vám mnohým, vaší pomoci, se podařilo zažehnout těchto svící velmi mnoho, světelný kužel se prodral až do depresivního hávu beznaděje a pomohl zvednout hlavu těm, kteří se dostali ne vlastní vinou na kolena. Svíčky naděje rozžaly desítky jednotlivců, např. Mühlwaitovi, Morávek či Vondruška z Liberce, Švarcbekovi z Plané u Mariánských Lázní, paní Blažena Procházková z Plzně, Růžena Šťastná z Dobříše, Míla Dohnalová z Ostravy, rodina Jílkova z Morávky, pan Švejda z Radimovic a mnoho a mnoho dalších. Na pomoci se podílelo mnoho základních organizací KSČM z celé republiky, např. 2. a 5. ZO KSČM z Berouna, 519. ZO Dubečská z Prahy 10, dvě organizace z Jablonce nad Nisou a mnoho organizací libereckých…
Nezastupitelnou pomoc poskytují i celé OV KSČM ze všech koutů České republiky, za všechny poděkování náleží např. Trutnovu, Hradci Králové, Semilům, Plzni-sever, Břeclavi a mnoha dalším. Výrazně přispěli i jednotlivci z PK KSČM, např. Vojtěch Filip, Pavel Kováčik, Marta Semelová… dále europoslanec Vladimír Remek a jeho asistent Petr Voldán… Některé finanční částky byly poukázány účelově, např. na novou mateřskou školku v Raspenavě se vybralo 50 tisíc korun.
Celkem již byla předána ke dni 2. září konkrétní pomoc ve výši 151 410 Kč. Jedná se o obce Chrastavu s Vítkovem, Bílý Kostel n. Nisou, Hrádek n. Nisou, Dětřichov, Černousy, Raspenavu, Hejnice, Frýdlant, Heřmanice, Višňovou s jejími částmi Předlánce, Minkovice, Andělka, Víska, Loučná, Filipovka a Saň…
V prvním týdnu, hned od neděle, jsme převážně naváželi úklidové, čisticí a dezinfekční prostředky a pomůcky, jako rukavice, hrábě, lopaty, pytle, kbelíky, hadry… Ale i zdravotnický materiál a jídlo. Poté následovala pomoc do konkrétních rodin dle potřeby, jako nádobí a další kuchyňské potřeby, ale i židle… Nyní je poptávka po elektronice a zde je předávána pomoc dle výše poškození jednotlivých rodin. Jedná se o mikrovlnné trouby, vysoušeče vlasů, holicí strojky, varné konvice, různé mixéry, ale i jedna malá televize a malý mrazák. Velmi výrazná byla pomoc právě zcela zničené mateřince v Raspenavě. Zde se probudilo to nejcennější, solidarita dětí s dětmi, obrovská deviza vložená do naší další generace.
Do pomoci je nutno připočítat i vaše velmi výrazné přispění šatstvem, obuví, hračkami, knížkami, ale i nábytkem a třeba lednicí ještě v záruce, jako manželé Maškovi ze Semil.
Veškeré příspěvky jsou řádně evidovány a průběžně kontrolováno jejich využití. Po ukončení pomoci bude vše řádně prověřeno okresní revizní komisí a informace předána na okresní výbory, případně jednotlivcům, kteří se na pomoci podíleli.
Obrovský dík náleží i všem, kteří se podíleli na likvidaci pohrom osobně, jako např. hasiči z Plané u Mariánských Lázní, kteří si po zorganizování akce rodinou Švarcbekových vzali týden dovolené a přímo v Heřmanicích dřeli do úmoru a v paměti místních zůstali jako »zlatí kluci z Plané«…, případně přímá pomoc obce Dětmarovice z Karvinska obci Černousy finančním příspěvkem 50 tisíc korun a úklidovými a čisticími prostředky.
Vyřizuji upřímné poděkování od všech, ke kterým se vaše pomoc dostala, a věřte, prosím, že v takovýchto kritických situacích rychle podaná ruka je ničím jiným nezastupitelná… Rozžaté svíce sounáležitosti a člověčenství pomáhají vrátit mnoha nešťastným lidem domov, místo, kde mohou hledat zase ztracenou jistotu, kde si rozumějí.
Pro tyto lidi jsou domovem ruce, do kterých mohou plakat, ruce, které pohladí, ruce které pomohou přežít vše zlé, co je potkalo, a otevřít okno zítřku. A právě v těchto domovech je mnohé i od vás. Třeba obyčejná sada nádobí připomene člověčenství a víru v člověka. A tak si na závěr osvojím moudrou myšlenku Alberta Einsteina: »Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.«

                                                                  Haló noviny 3. 9. 2010   Dana LYSÁKOVÁ