Jdi na obsah Jdi na menu
 


Petr Šimůnek pro Parlamentní listy

1. 8. 2012

 Nový muž ve vedení KSČM o převzetí moci a tvrdém soudruhu Grebeníčkovi

Petr Šimůnek se v květnu stal prvním místopředsedou KSČM. Na starosti má kromě jiného řízení stranické práce. ParlamentnímListům.cz v rozhovoru řekl, že KSČM je připravena vstoupit do vlády. „Já to beru tak, že KSČM je připravená i svým způsobem převzít moc,“ podotkl.
 
Vy jste v minulosti nebyl nikdy ve vedení KSČM. Když jste ale do funkce prvního místopředsedy, který má na starosti řízení stranické práce, komunální a regionální politiku a volby, vstupoval, co vás překvapilo a co naopak zarmoutilo?   
Ta funkce pro mne samozřejmě byla něco nového. S mnoha lidmi uvnitř strany jsem se sice již znal, přesto se mi zcela nově otevřela cesta k funkcionářům na okresech a krajích, u nichž jsem udělal spoustu osobních návštěv. Ta byla pro mne zároveň překvapující. Zjistil jsem totiž, že máme velké množství pracovitých lidí a že se nám do funkcí dostávají i mladší lidé. Vezměme si jen třeba omlazení v Praze: po konferencích tam máme na Praze 6, 7 a 8 předsedy okresních výborů do čtyřiceti let. Všichni ale přitom prokazují nejenom místní znalosti, ale i politické. Dokonce jsme zjistili, že nejenom že jsou pro stranu přínosem, jsou mnohdy dokonce i kladněji hodnoceni, než lidé ve starším věku. Je to přece jenom oživení. Mám z toho velkou radost.
Jak to dnes vypadá celkově s vaší členskou základnou? Média stále dokola totiž píší o tom, že vaši členové jsou poněkud přestárlí. Jak si ale dnes ti "staří" vedou ve své stranické práci? Jsou třeba aktivní uvnitř strany?
Já si myslím, že je třeba zlepšovat vždy a všude. Správný komunista nemůže být nikdy spokojený. Máme okresy, kde se nám nedaří mladé lidi získávat nejenom do funkcí, ale do strany vůbec, to je pravda. To je ale do jisté míry dáno charakterem toho okresu. Co se týče samotné práce, no tak to je vždy o komunikaci, o jakési burze dobrých nápadů, nebo výměně zkušeností.
Co bych rád ve straně změnil, to je takové to schůzování z povinnosti. Chtěl bych, abychom se k sobě nechovali  jen jako "zaměstnanci", ale abychom měli radost z toho, že jsme všichni v jedné politické straně. Když si totiž na druhou stranu vzpomenu na povídání kolegů ze zastupitelstva magistrátu hlavního města Prahy, čímž myslím z jiných politických stran, tak jsem nepochopil, proč kolikrát v té straně vůbec jsou. Ta jejich kázeň a morálka, ale i to chování mezi sebou – to by vůbec neodpovídalo mým představám. Já osobně bych nechtěl být v takové straně a jsem spokojený s tím, že já jsem odhad při vstupu do politické strany měl.
V KSČM jsou různé názorové proudy. Tedy konzervativní a pak ti umírněnější. Těm konzervativním se někdy říká stalinisté… Jak takové dělení vnímáte?  
To nahlížení musíme ještě rozdělit, neboť jsou skutečně lidé, kteří hodně levicově přemýšlí, ale jde o to, že oni něco v životě prožili a zažili, ale přitom nemusí mít dogma onoho stalinisty. Ti lidé si prostě představují organizaci s větší kázní či morálkou a vědí, že když něco řekne nadřízený, tak se to má splnit. Já bych tu skupinu vůbec neodsuzoval, neboť když s těmi lidmi hovořím, tak vnášejí určité poznání pro stranu. Těm druhým pak naopak ostatní mnohdy říkají: „Proč ty v té straně vůbec jsi?“ Já si myslím, že ten proud mnoha názorů není nic škodlivého. Všichni se ale musíme zamýšlet přitom nad tím, když jeden druhého kritizujeme. Abychom fakt nebyli totalitní stranou, kde by nikdo z nás nesměl říci svůj názor.
Existují uvnitř KSČM nějaké směrnice, jak se vyrovnat s lidmi, kteří poškozují stranu?
Komunistická strana umožňuje velkému množství lidí, které bere jako odborníky a jsou přitom sympatizanty, aby mohli za nás i kandidovat. Jestliže takový člověk něco poruší, tak stejně se nemůže odvolat, je totiž v té funkci neodvolatelný. Většinou pak "dojede"  své volební období a skončí, neboť ho jeho stranická organizace, která ho nominovala, už nominovat nebude. U členů strany pak prohřešky řeší stanovy KSČM. V nich se jasně hovoří o tom, že když někdo vážně poruší politickou stranu KSČM, tak může být navržen na odvolání.
Co ale poslanci Miroslav Grebeníček a Marta Semelová? Ti podle vás stranu svými projevy nepoškozují?
Pokud vím, tak oba zmiňovaní nikdy závažným způsobem nepoškodili komunistickou stranu. I když jsou jejich veřejná vystoupení často jiná nebo ostřejší než u ostatních poslanců, to ano. Pokud by tam ale byly určité závady, nebo hovořili špatně, tak v každém případě by v takové situaci zřejmě zasáhla i BIS nebo některá ministerstva a znovu by mohla žádat nebo navrhnout možný zákaz KSČM. Jejich vystoupení nejsou v tomto ohledu ale nějak závadová či extrémní, jsou to často jen témata dotýkající se padesátých let a na to podrážděně reagují právě pravicoví poslanci.
Stalo se někdy něco takového, že by komunisté museli nějakého svého straníka vyloučit?
Ano, ty případy jsou. Ono se takové řízení týkalo například českolipského okresu, naštěstí těch případů není tolik.
Můžete být konkrétnější?
To bych nerad sděloval veřejnosti. Pokud se takto chováme, tak to ani není proti obyčejným členům. Tyto věci jdou od předsedů základních organizací a předsedů okresních výborů nahoru.
Je KSČM připravená vstoupit do vlády?
Kdybychom nebyli připraveni, tak vůbec nemáme co dělat v Poslanecké sněmovně či v Senátu. Neměli bychom ani připravenou stínovou vládu a zřejmě bychom ani neměli kvalitní krajské zastupitele. Já to beru tak, že KSČM připravená je. KSČM je připravená i svým způsobem převzít moc, neboť ten, kdo volby vyhraje, nebo sestavuje koalici, tak si řekněme na rovinu, že přebírá moc. Kdybychom to tak nechtěli a nebyli připraveni, tak nedává smysl kandidovat.
Může se to tedy chápat i tak, že je reálná možnost, že by se KSČM v budoucích letech ocitla ve vládě?
Ano. Jde ale o jednu věc. Hovoříme o možnosti podílet se. Tady musím podotknout, že co se týče krajských vlád, tak tam jsme to po čtyři roky táhli společně s ČSSD v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Je tu ale otázka, jak svá slova o spolupráci bude vážně myslet sociální demokracie. Ta má ještě stále pořád své ´bohumínské´ usnesení, kde je zakázána spolupráce s KSČM. V tomto směru tak jsou na tahu, neboť pokud by znovu vyhráli v krajských volbách, tak si budou určovat své koaliční partnery. V minulých volbách ale jasně ukázali, co jsou zač, neboť v některých krajích byli schopni uzavřít koalice s KSČM, s lidovci, ale leckde i s ODS. Je proto otázka, ke komu se přikloní za dva roky při řádných volbách.
Má KSČM nějakého „svého“ prezidentského kandidáta? Nebo jste se případně shodli na tom, koho z těch jiných kandidátů byste podpořili?
My jsme si zatím zvolili tým, který vybírá z nabídek. Budeme to posuzovat a projednávat i na ústředním výboru. Ale vzhledem k tomu, aby nebyl tlak na naše kandidáty, tak nebudeme zatím zveřejňovat žádné jiné informace. Ale máme záměr postavit svého kandidáta.
Kdybyste neměli svého kandidáta, získal by od vás podporu třeba Miloš Zeman? 
Na to nyní neumím odpovědět. To by uvnitř strany muselo být dáno k diskusi, proč zrovna on. On ale může žádat o podporu sociální demokracii s tím, že ta by do budoucna počítala s další spoluprací na úrovni krajů…
Pokud by to byl pan Zeman, tak bychom se museli vyrovnat s tím, že za jeho vlády se rozprodalo nejvíc firem do soukromých rukou a nebyl naplněn cíl nebo záměr navýšení zaměstnanosti. Ba naopak - spousta firem šla do úpadku. Já osobně mám dokonce podezření, že ty společnosti přešly do zahraničních rukou, aby právě zahraničí zlikvidovalo konkurenci, neboť Česko bylo významnou průmyslovou zemí.
Mám to chápat tak, že by komunisté chtěli znovu znárodňovat?
V posledních letech máme své velké učitele ve znárodňování, neboť třeba ve Spojených státech, Francii, či v Německu musel zasáhnout stát, aby zachránil automobilky nebo banky. Takže pokud jde o poslední vlny znárodňování, tak ty se kapitalistům velmi dobře povedly. Mne osobně se to může i nemusí líbit. Jde ale o to, že stát třeba zachránil velké množství pracovních míst, což asi na západě chápou lépe než naše vláda. Na druhou stranu ale někomu pomohli, jiným zase ne, čímž uvrhli do problémů drobné a soukromé podnikatele.
Nic se neděje, pokud u nás budou drobní a střední podnikatelé a firmy na určité služby, ale v žádném případě by v soukromých rukách neměly být činnosti, které vlastní přírodní zdroje. Jde o to, aby stát mohl čerpat ropu, uhlí, aby státu patřily lesy, voda a další věci, které zajišťují základní požadavky pro život. Státní by také měla zůstat základní páteř státních nemocnic, či železnice. Ne že bude soukromých firem na železnici sedm, osm a ty budou mezi sebou provádět různé platby – jeden má koleje, dopravní cesty, druhý lokomotivy, další vagóny, či budovy na nádraží, což začíná být už nepřehledné. Tady zbytečně přicházíme o spousty a spousty peněz.
Tam, kde proběhl proces privatizace špatně a prokázaly by se podvody, tak tam by stát zasáhnout měl. My ale na druhou stranu ctíme ty podnikatele, kteří jsou poctiví, tam by musela nastoupit nějaká cesta vyrovnání.
Co říkáte na problémy, které zmítají dnešní vládou? Objevují se různé kauzy, ministr financí telefonuje tu vyšetřovateli, onde policejnímu prezidentovi, podivné čachry kolem jmenování žalobkyně Bradáčové do čela Vrchního státního zastupitelství… Jak to vše na vás působí?
Já bych to řekl asi takto: ta vláda ztratila již absolutní soudnost. Já bych tak už proto ani nehodnotil jednotlivé kauzy, neboť můj názor je ten, že tato vláda už dávno neměla být. Každý ministr, který by byl jenom trošku soudný, tak by měl odstoupit. Podívejte se třeba na registr vozidel. Vždyť dlouho mluvíme o podpoře soukromého podnikání! Jenže tady každý podnikatel potřebuje pro svou práci auto, dodávku, nákladní auto, či pojízdný vozík a oni stojí ve frontách místo toho, aby se věnovali své práci. To jsou velké chyby vlády!
A pak konkrétní ministr říká do televize jeden den, že to je vše v pořádku, a druhý:„ My jsme nevěděli, že tam je taková a taková chyba“. A pak si vymyslí pohádku, že jedno ministerstvo říká, že vázne komunikace s druhým ministerstvem. Tam si prostě politici z různých stran navzájem podrážejí nohy a žádná soudržnost tam už vůbec není… Jenže vláda je prakticky neodvolatelná, neboť KSČM dohromady s ČSSD hlasy na odvolání nedají. A jen blázen by věřil, že oni to sami složí.                                                                                                 Parlamentní listy 1. 8. 2012