Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Kajínkovi

5. 8. 2010

 

O Kajínkovi
V posledních dnech nás všechny sdělovací prostředky krmí, jako babičky vnoučata před spaním, novou pohádkou O Kajínkovi.
 
O hodném a hezkém chlapci, kterého zlí policisté a soudy nespravedlivě stíhají a který už několikrát hrdinně uprchl z vězení, kde trpí za to, co neudělal, ale nevzdává se. A ty jeho krásné oči – ten přece nemůže být vinen! Ostatně teď o tom dokonce natočili film, který, i když jeho tvůrci uvádějí, že nejde o dokument, nám jistě řekne pravdu o tom, jak se to ve skutečnosti všechno stalo. Protože co lidi uvidí na vlastní oči (nepřipomíná vám to něco?) a co píšou v novinách, musí být přece pravda.
 
Zejména, když i nový ministr vnitra Radek John (ano, správně jste si vzpomněli na našeho supernovináře v nové roli, který se však nějak nemůže zbavit starých zvyků a svou novou funkci pojímá jako pokračování novinářské práce) tvrdí, že existují nové důkazy, které samozřejmě naznačuje pouze mlhavě, jež potvrdí Kajínkovu nevinu. Nehledě na to, že mám určité pochybnosti o nových důkazech a zejména jejich věrohodnosti po 17 letech, když v průběhu řízení bylo dokazování více než podrobné a spis prošel více soudy než naprostá většina jiných spisů. Navíc důvodnost obnovy řízení a poté případně doplnění dokazování a rozhodnutí o vině či nevině je věcí soudů.
 
Neznám samozřejmě podrobnosti této věci a bez nich se těžko mohu vyjádřit k uváděným údajným nesrovnalostem či důkazům, navíc zpravidla vytrženým z kontextu. Zajímavá shoda nálezu údajných nových důkazů a uvedení filmu o Kajínkovi do kin jsou však skutečně pohádkové. A tak se vytváří okolo Kajínka určitá aureola hrdiny, přitom se pomíjí bez dalšího fakta o jeho předchozí trestné činnosti a způsobu života. Nebo je to schválně a k obrazu doby, kdy ze zločince se škrtem pera stane hrdina a obráceně?
 
To mě přivádí k myšlence, na kterou obhájci dalších našich »hrdinů nové doby« asi ještě nepřišli. Takový Pitr by mohl říci, že chce napsat životopis nebo scénář k filmu o svém životě, v němž by uvedl některé pikantní skutečnosti a šokující odhalení, a možná by opadl zájem o jeho vydání. Krejčíř by také mohl napsat zajímavý román či film s napínavou zápletkou o svém útěku či své rodině. A největší trhák by asi byl z našeho hrdiny z Harvardu, i když opravdu nevím, jestli bychom si přáli více takových, jako je Kožený, a jestli on by zrovna nebyl tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo.
 
Aby bylo jasno – vím z vlastní praxe o celé řadě případů jak u policie, tak u soudů, které nejsou podle mě v pořádku. Setkala jsem se s ovlivňováním svědků, nezákonnými postupy ze strany policie, státního zastupitelství i soudů všech stupňů, takže o tom, že zde není právní stát a že domoci se práva je mnohdy boj s větrnými mlýny, není pochyb.
 
Ovšem na nové pohádky nevěřím a mám k tomu své důvody. Radek John si vybojoval své ministerstvo a nyní se snaží způsobem, který nelze nazvat jinak než populistickým, ovlivňovat jednak veřejné mínění, jehož podporu některými, mírně řečeno neuváženými výroky a kroky začal ztrácet. A to by mohlo být i nebezpečné.
 
Marie NEDVĚDOVÁ, poslankyně PSP ČR za KSČM