Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. 11. 2018

 

Beseda s Ing. Jaromírem Kohlíčkem

V zasedací místnosti OV KSČM Semily se ve čtvrtek 15. listopadu uskutečnila beseda s poslancem Evropského parlamentu Ing. Jaromírem Kohlíčkem. Poutavé vyprávění o jeho návštěvě na Krymu, s mnoha historickými skutečnostmi i současnými poznatky, doprovázené bohatou fotodokumentací nadchlo všechny přítomné účastníky.

img_20181115_153702.jpg img_20181115_153825.jpg

img_20181115_155007.jpg img_20181115_164127.jpg

Další fotografie jsou umístěny ve fotoalbu pod názvem "Beseda J. Kohlíček".

29. 10. 2018

 

Češi a Slováci patří k sobě

Češi a Slováci patří historicky i geneticky k sobě a naše národy žádná hranice nerozdělí, dokázali jsme, že umíme udělat od jehly po jadernou elektrárnu a měli bychom být na to hrdí.

To a mnoho jiného zaznělo v Praze v budově ÚV KSČM v ulici Politických vězňů k příležitosti oslav stého výročí založení republiky, kterou pořádalo oddělení pro odborné zázemí a teoreticko-ideologickou práci ÚV KSČM ve spolupráci s oddělením pro evropské záležitosti a občanský sektor ÚV KSČM a Komisí žen ÚV KSČM. »Naplňuje mne hrdostí, co Češi a Slováci dokázali, my nemáme stovky milionů nebo dokonce miliardy lidí jako Čína nebo Indie, a přesto jsme dokázali dělat všechno, jak se říká, od jehly po jadernou elektrárnu. Takové druhé dva národy ve světě nenajdete,« uvedl předseda ÚV KSČM a první místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

Dále připomněl, že ať už jde o poněmčování Čechů v rámci Habsburské monarchie, tak tisíciletý útlak Slováků ze strany Uhrů, vše se podařilo překonat. »Překonali jsme mnoho obtíží, které nás provázely, máme mnoho nepřátel zvenčí a máme řadu nepřátel uvnitř z té páté kolony, kteří se vždy snažili připojit k tomu silnějšímu a poklonkovali. Dělení našeho státu bylo vždy dáno tím, že někdo usiloval o naše území,« nastínil Filip a doplnil, že například se vstupem do Evropské unie se nepodařilo vyjednat rovné podmínky. »Naše doprava již byla integrovaná a zemědělství bylo dostatečně kvalitně koncentrováno, to vše ti, kteří tvořili pátou kolonu, rozbili a nyní se to pod hlavičkou EU podle svých podmínek snaží postavit znovu. Mnozí nám vnucují neoliberální modely, které nám nejsou vlastní, mohou zvítězit ale pouze dočasně,« upozornil Filip, podle nějž je spojenectví Čechů a Slováků dobrým příkladem pro všechny slovanské národy. »Už v roce 1918 nakonec zvítězili ti, kteří byli ochotní jít společnou cestou Čechů a Slováků a vzdorovat těm, kteří usilovali o naše ovládnutí,« připomněl.

»Obnovená státnost naší republiky je zavazující, o to více je smutné, že si vznik Československé republiky připomínají ti, kteří stáli u rozbití naší společné země. Průzkumy i nyní ukazují, že přes 60 % lidí se ani dnes nesmířilo s rozbitím našeho společného státu,« konstatoval místopředseda ÚV KSČM a předseda Odborového svazu Čech, Moravy a Slezska Stanislav Grospič.

»Masaryk, Beneš a Štefánik museli vynaložit obrovské úsilí, aby dosáhli toho, že vůbec Československá republika vznikla. Češi a Slováci mají mnoho styčných bodů v historii, a to už od Velkomoravské říše. Blízkost Čechů a Slováků je nám zřejmě i geneticky daná. Jak povídal Andrej Hlinka, tisícileté manželství s Maďary se nevydařilo, musíme se rozejít. A my jsme se, ještě před Martinskou deklarací rozhodli, že to s Čechy zkusíme. A nebýt koncepce československého národa, nebyla by ani Československá republika, v rámci Evropy byla politika národních států, však na území této republiky bylo méně Slováků než Němců,« konstatoval předseda Komunistické strany Slovenska Jozef Hrdlička. »Koncepce československého národa byla správná a klobouk dolů před Masarykem, Benešem a Štefánikem a dalšími, kteří stáli při jeho zrodu,« dodal a okomentoval i nedávnou minulost. »Dovolím si tvrdit, že československý model socialismu byl nejdemokratičtější, nejprogresivnější a dosáhl obrovských úspěchů v oblasti průmyslu, zemědělství, školství i zdravotnictví. Nikde na světě nebyl model socialismu úspěšnější než v Československu,« uvedl Hrdlička.

Současně varoval, aby se komunisté v České republice nerozhádali tak, jak se tomu stalo na Slovensku, byla by podle něj škoda, kdyby se KSČM, která je jednou z nejsilnějších komunistických stran v Evropě a jedinou, která z bývalého »východního bloku« stále funguje, rozhádala.

»Pro mou generaci bylo Československo samozřejmost, přineslo nám to mnoho dobrého,« připomněla historička Věra Bartůňková a pohovořila o skutečnostech, které provázely historii našeho státu. Předsedkyně Komise žen Soňa Marková pak připomněla, jakou roli hrály ženy v politice, které měly navíc komunistické smýšlení, a dodala, že už Masaryk prosazoval rovnost pohlaví a byl tak vlastně první prezident feminista. Ekonom a statistik Václav Průcha pak ve svém referátu upozornil, že ženy to neměly na začátku minulého století lehké. Popsal mnohé ekonomické aspekty, které vznik republiky provázely, a pozastavil se nad tím, že v současné době média mnohá fakta z minulosti zkreslují a přebarvují.

Na závěr slavnostního aktu bylo předáno ocenění Žena roku, kterého se zúčastnili mimo jiné místopředsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná, předsedkyně Levicových klubů žen Květa Šlahůnková, místopředseda ÚV KSČM Václav Ort a předsedkyně Ústřední rozhodčí komise ÚV KSČM Helena Vrzalová.

Ocenění Žena roku obdržely Jitka Sutnarová, Marie Köhlerová, Dagmar Bazalková a Ludmila Boháčková, zvláštní ocenění pak dostala Ludmila Šneberková a Alena Novotná.

Součástí programu bylo i kulturní vystoupení a promítání dokumentárního filmu o vzniku Československa.

Autor: 

Marie Kudrnovská

Zdroj: 

Haló noviny 29. 10. 2018

 

 

7. 10. 2018

logo_kscm_1a_na-vysku_barva_cmyk.jpg

KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy

Děkujeme všem za hlasy jak v senátních, tak v komunálních volbách. Zároveň děkujeme všem, kteří se aktivně podíleli na volební kampani pro naši stranu.


7. 10. 2018

Výsledky voleb do Senátu PČR ve volebním obvodě 35 - Jablonec nad Nisou a 38 - Mladá Boleslav - 1. kolo ve dnech 5. a 6. 10. 2018

 

Obvod: 35 – Jablonec nad Nisou

Okrsky

Voliči
v seznamu

Vydané
obálky

Volební
účast v %

Odevzdané
obálky

Platné
hlasy

% platných
hlasů

počet

zprac.

v %

209

209

100,00

113 308

50 288

44,38

49 388

47 289

95,75

 

Kandidát

Volební
strana

Navrhující
strana

Politická
příslušnost

číslo

příjmení, jméno, tituly

1. kolo

1. kolo

1

Kalvová Šárka Mgr.

KSČM

KSČM

BEZPP

2 334

4,93

+2

Tejmlová Michaela Mgr. LL.M.

SEN 21

SEN 21

BEZPP

10 505

22,21

+3

Zeman Jaroslav

ODS

ODS

ODS

16 229

34,31

4

Švarc Michal Mgr.

SPD

SPD

SPD

2 596

5,48

5

Žur Pavel Mgr.

NBPLK

NBPLK

NBPLK

4 744

10,03

6

Chuchlík Josef

ANO

ANO

BEZPP

8 329

17,61

7

Berounský Jindřich

ČSSD

ČSSD

ČSSD

2 552

5,39

 

 

Obvod: 38 – Mladá Boleslav

Okrsky

Voliči
v seznamu

Vydané
obálky

Volební
účast v %

Odevzdané
obálky

Platné
hlasy

% platných
hlasů

počet

zprac.

v %

253

253

100,00

112 598

51 408

45,66

50 438

48 179

95,52

 

 

Kandidát

Volební
strana

Navrhující
strana

Politická
příslušnost

číslo

příjmení, jméno, tituly

1. kolo

1. kolo

1

Weissová Daniela

Piráti

Piráti

Piráti

7 080

14,69

2

Nwelati Raduan MUDr.

ODS

ODS

ODS

16 317

33,86

3

Nos Josef

SPD

SPD

BEZPP

2 154

4,47

4

Horák Ladislav doc. MUDr. DrSc.

ČSSD

ČSSD

ČSSD

6 970

14,46

5

Müller Jiří

ANO

ANO

ANO

8 627

17,90

6

Jermář Josef RSDr.

KSČM

KSČM

KSČM

4 695

9,74

7

Plch Miroslav

TOP 09

TOP 09

TOP 09

2 336

4,84

 

 

Výsledky voleb do Zastupitelstev měst v okrese Semily, kde kandidovala KSČM

Město Jilemnice

Kandidátní listina

Hlasy

Přepočtené %
platných hlasů

Počet
mandátů

číslo

název

abs.

v %

8

Komunistická strana Čech a Moravy

1 387

3,92

3,91

0

 

Město Lomnice nad Popelkou

Kandidátní listina

Hlasy

Přepočtené %
platných hlasů

Počet
mandátů

číslo

název

abs.

v %

3

Komunistická strana Čech a Moravy

1 311

3,94

3,94

0

                 

 

Město Semily

Kandidátní listina

Hlasy

Přepočtené %
platných hlasů

Počet
mandátů

číslo

název

abs.

v %

5

Komunistická strana Čech a Moravy

4 304

7,29

7,29

1

                 

 

Město Turnov

Kandidátní listina

Hlasy

Přepočtené %
platných hlasů

Počet
mandátů

číslo

název

abs.

v %

7

Komunistická strana Čech a Moravy

3 793

2,93

3,59

0

Podrobnější výsledky voleb jsou zařazeny v rubrice "Volby do zastupitelstev měst a obcí 2018".

 

16. 9. 2018

80 let od Mnichovské zrady – další diktát nedopustíme

Před 80 lety z 29. na 30. září 1938 byla podepsána pro Československou republiku a její občany potupná Mnichovská dohoda. Naše státnost byla rozbita za ponižujících podmínek nacistického Německa za souhlasu našich dřívějších spojenců. A. Hitler, E. Daladier, B. Mussolini, N. Chamberlain ji podepsali, aniž k tomu přizvali zástupce  Československa a formou hrubého ultimáta ji předložili československé vládě, která ji byla nucena projednat. Ministr zahraničí ČSR K. Krofta vyslancům Francie, Velké Británie a Itálie sdělil stanovisko ČSR, že jménem prezidenta a své vlády prohlašuje, že se podrobujeme rozhodnutí, k němuž došlo v Mnichově bez nás a proti nám.

Francie a Velká Británie chladnokrevně zradily Československou republiku, prý proto, aby zachránily mír v Evropě. Jejich postoj k událostem celého roku 1938 byl plný falešných slibů a hrubého nátlaku. Vědomě orientovaly fašistické Německo na Východ. Přehlížely nabídku Sovětského svazu.  Zradu ČSR připravovala tajná diplomacie uvedených mocností s Hitlerem. Cíleně rozbíjela spolu s pátou kolonou henleinovců náš stát zevnitř. Toto „vnější řízení“ bylo neoddělitelnou součástí teroristické a psychologické války fašistického Německa proti ČSR.

Mnichov znamenal odtržení českého pohraničí a následnou šestiletou okupaci Československé republiky, která si vyžádala 360 tisíc mrtvých občanů a rozpoutání dosud největšího a nejkrvavějšího vojenského konfliktu v lidských dějinách.

Bezprostředně před 30. zářím, po projevu A. Hitlera v Mnichově, se Freikorps pokusil ovládnout pohraničí naší země. Ihned po přijetí Mnichovské dohody dostalo vyhánění Čechů a Židů z pohraničí další dramatický rozměr. K nim se v útěku přidali i němečtí antifašisté, kteří se obávali represí. Po 1. říjnu 1938 se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven. Postižena byla i Komunistická strana Československa, která vystupovala na obranu naší země nejrozhodněji ze všech politických sil. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce a po okupaci Čech a Moravy odcházeli do Protektorátu. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. Do roku 1943 se ocitlo v německých rukou zhruba 75 tisíc hektarů půdy, kterou dříve vlastnili Češi. Kromě toho byli Češi omezováni v nakládání se svým majetkem, nesměli ho dále prodávat do českých rukou apod.

Nemůže být proto zapomenuto skutečné vyhnání desetitisíců českých občanů a jejich zoufalého útěku z celého obsazovaného pohraničí uskutečněného na základě mnichovského diktátu. Doba fašistické okupace se stala zkušebním kamenem morálních vlastností společnosti. Žel, někteří polistopadoví představitelé České republiky však zaprodávají české národní zájmy. Díky jejich vládnutí na našem území volně působí Kancelář sudetoněmeckého Landsmanšaftu a různé neonacistické organizace, propůjčují se k tomu některé neziskové organizace. Nadbíhání a podpora revanšistickým cílům a aktivitám sudetoněmeckého Landsmanšaftu, které se jim zevnitř našich vlád dostávalo, křísí a podněcují jejich troufalost v jejich neustálé snaze o anulování Postupimských dohod, zvláště za zrušení denacifikačních dekretů prezidenta Beneše.

Dnes opět čelíme selhání mezinárodního společenství, nástupu fašismu a válečnického štvaní. Ve světě vzrůstá geopolitické napětí mezi světovými velmocemi, opět se uplatňuje právo síly a rozpoutávají se válečné požáry. V posledních desetiletích proběhlo brutální zničení řady států, došlo k řadě krutých válek. Řinčí se zbraněmi na Ukrajině, v Sýrii, Gaze, Iráku, hrozí se Severní Koreji, Íránu, zavádějí a prohlubují se sankce proti Rusku, které obkličují a izolují. A opět je to v zájmu nejreakčnějšího světového kapitálu, zejména pak ambicí Spojených států amerických. V kontextu mezinárodního vývoje posledních let je nutné říci, že celosvětový mír, jako základní předpoklad existence a budoucnosti nejen našeho státu a českého národa, ale i celého lidstva, je opět ve vážném ohrožení.

Pro KSČM v současnosti není většího úkolu, než aktivně vystupovat proti přípravám nové války, bojovat za zachování světového míru, spojit k tomu všechny síly a zabránit opakování válečných hrůz, bojovat proti soudobým projevům fašismu a autoritářství. Stejně aktuální je boj za pravdivý a nezkreslující výklad našich národních dějin a nenechat se zastrašit nebo umlčet při jejich obhajobě. Tragédie Československa v důsledku německého diktátu z Mnichova 1938 vždy varovala a stále varuje.

Autor: 

ÚV KSČM


11. 9. 2018

Na členskou schůzi turnovských komunistů se včera přijel představit a pobesedovat kandidát KSČM pro volby do  Senátu PČR ve volebním obvodě Mladá Boleslav a Turnovsko RSDr. Josef Jermář. 

V neformálním vystoupení představil své záměry, se kterými se bude ucházet o hlasy voličů v nadcházejících volbách. Mezi jeho programové priority patří zejména:

  • Podpora výstavby nových bytů pro novomanžele, včetně podpory poskytnutí bezúročných půjček.
  • Podpora výstavby sociálních bytů pro důchodce.
  • Podpora kulturního a sportovního vyžití všech věkových skupin občanů.
  • Podpora drobných a středních podnikatelů.
  • Podpora sborů dobrovolných hasičů při vybavování kvalitní a moderní požární technikou.
  • Podpora zajištění více obvodních, zubních lékařů a zdravotních sester.
  • Podpora zlepšení stavu našich komunikací, zvláště druhých a třetích tříd.
  • Podpora k zajištění bezpečnosti našich občanů, a to hlavně prevencí.
  • Podpora k omezení inkluze v našem školství.

   img_20180910_143440---kopie.jpg img_20180910_144429---kopie.jpg

 


2. 9. 2018

Svojšice 1. září 2018

V sobotu 1. září se uskutečnilo podruhé v obci Svojšice, v okrese Pardubice, tradiční, již 28. Setkání levicově smýšlejících občanů, jako start do ostré předvolební kampaně do Senátu a komunálních voleb, které se budou konat v říjnu letošního roku.

Samozřejmě, že na této významné politické akci nemohli chybět ani semilští komunisté. I když se nepodařilo, z důvodu menšího zájmu našich členů, realizovat původní záměr a vypravit zájezdový autobus, přesto se zájemci ze semilského okresu dopravili do Svojšic osobními auty, anebo jinými dostupnými dopravními prostředky.

Účastníkům setkání jsme v propagačním stanu nabízeli regionální výrobky a prezentovali jsme bohatou činnost naší okresní stranické organizace. Poprvé se prezentoval rovněž nově založený Levicový klub žen Semily.

Velice příjemné a milé bylo setkávání se s komunisty, kamarády a přáteli z ostatních okresů, s vedoucími představiteli z vedení KSČM, s poslanci PČR, s novými kandidáty KSČM do Senátu PČR i s přáteli z německé Die Linke.

Politický mítink, na kterém vystoupil s hlavním projevem předseda ÚV KSČM s. Vojtěch Filip, vyzněl k jednoznačnému odhodlání za prosazení všech požadavků KSČM, se kterými toleruje vládu ANO a ČSSD. Nesmiřitelný odmítavý postoj zaujímá KSČM v otázce účasti naší armády v zahraničních misích a zdůrazňuje úsilí v zachování celosvětového míru, nezbytného pro šťastný život současných i budoucích generací.

p1160154.jpg p1160150.jpg

 

 p1160155.jpg p1160156.jpg

p1160185.jpg p1160210.jpg

Další fotografie najdete ve fotoalbu pod názvem "Svojšice 1. 9. 2018".


 

26. 8. 2018

Každoročně se zúčastňujeme setkávání antifašistů v Horní Malé Úpě - Pomezních boudách. Naši zástupci nechyběli ani v sobotu 25. srpna na již 96. Mezinárodním setkání, organizovaném Okresní výborem KSČM Trutnov. Velice milé a příjemné bylo opět se setkat s komunisty z královéhradeckého kraje, se členy Klubů českého pohraničí, Svazu bojovníků za svobodu, Vlasteneckého sdružení antifašistů, s místopředsedou ÚV KSČM Václavem Ortem, poslancem PČR Zdeňkem Ondráčkem, ale i se zahraničními účastníky z Die Linke, Komunistické strany Německa, Svazu přátel Ernesta Thalmanna, Komunistické strany Polska a mnoha dalšími. Tato setkání jsou vždy vítanou příležitostí k výměně názorů na nejaktuálnější problémy současnosti a k rozvoji vzájemné  spolupráce.

p1160128---kopie.jpg img_20180825_103107---kopie.jpg p1160134---kopie.jpg

p1160084---kopie.jpg img_20180825_102306---kopie.jpg p1160112---kopie.jpg

p1160121---kopie.jpg p1160081---kopie.jpg p1160097---kopie.jpg

Další fotografie jsou umístěny ve fotoalbu pod názvem"Pomezní boudy 2018".


23. 8. 2018

V nabídce Menu byla nainstalována nová rubrika "Volby do zastupitelstev měst a obcí 2018". Byly do ní vloženy registrované kandidátní listiny KSČM ve městech Semily, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou a Turnov.


 

15. 8. 2018

Rozhovor Haló novin s Josefem Jermářem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodu číslo 38 - Mladá Boleslav, s částí okresu Semily, zahrnující obce Hrubá Skála, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Ktová, Loučky, Mírová p. Koz., Modřišice, Ohrazenice, Olešnice, Přepeře, Rakousy, Troskovice, Turnov, Všeň, Vyskeř.

Znám problémy obyčejných lidí

Pokud se stanete senátorem, jakou prioritu se budete snažit prosadit?

josef-jermar-ok-semily.jpgNáš národ prožil za minulých 105 let dvě světové války. Po té první zůstaly pomníky se jmény padlých ve většině obcí či měst. Byli to převážně živitelé rodin, nebo i mládenci sotva odrostlí máminým sukním. I oba moji dědové prožili na vlastní kůži válečnou vřavu. Jeden na Piavě v Itálii, druhý na ruské frontě. Ten první se vrátil už v roce 1918, ten druhý, jako legionář, až v roce 1920. A za necelých dvacet let to mohli prožívat znovu. Tentokrát však nebyli na frontě. Jen od roku 1942 poslouchali každý večer jména popravených. Mnohdy to byly celé rodiny. Celkem německou okupaci nepřežilo přes čtyři sta tisíc Čechů i Slováků, ať už na popravištích nebo v koncentračních táborech. A dnes se znovu a znovu haraší zbraněmi. Nejvyšší právo člověka je právo na život! Proto musí čeští vojáci jezdit do misí? A víte, daňoví poplatníci, kdo to všechno platí? A prý je to málo, musíme platit víc! Je nutné zvýšit autoritu OSN. Považuji za nejvyšší prioritu udržení míru a zajištění bezpečnosti našich spoluobčanů včetně zabránění terorismu na území státu.

Co nejvíce sužuje obyvatele vašeho regionu?

Mým volebním obvodem číslo 38 je Mladoboleslavsko a Turnovsko. Je tu Škoda Auto, a. s., Mladá Boleslav s podniky, které zajišťují pro tento podnik našeho regionu součástky a náhradní díly. Přesto, že zde zanikla řada průmyslových, textilních i potravinářských podniků (LIAZ Mnichovo Hradiště, Severka Mnichovo Hradiště, Lihovar, Akuma a pekárna v Mladé Boleslavi, cukrovary Mnichovo Hradiště, Čejetičky a Brodce, STS Kněžmost, Okresní průmyslový podnik v Bakově nad Jizerou, Okresní podnik služeb, Okresní stavební podnik a mnoho dalších), našla zaměstnání velká část obyvatel regionu ve Škodě Auto. Právě proto je v našem regionu snad nejmenší nezaměstnanost v republice. Jsou tu také potravinářské podniky: Cukrovar Dobrovice, pivovary Podkováň, Klášter Hradiště nad Jizerou a Svijany, výrobce nápojů z ovoce Lažany u Turnova a Kofola Mnichovo Hradiště. Součástí našeho regionu je i velký kus překrásné krajiny Českého ráje. Je tu i hodně lesů s borůvkami, malinami i ostružinami. V době sezony vídám občany s košíky plnými hub. Teče tudy i řeka Jizera, která se v létě hemží koupajícími se a vodáky a na jejímž břehu posedávají rybáři. Je tu řada koupališť i rybníků. Turisté navštěvují zříceniny i zachovalé hrady, např. Kost, Humprecht, Mladá Boleslav a zámky Benátky nad Jizerou, Krnsko, Bezno, Mnichovo Hradiště, Hrubou Skálu, Hrubý Rohozec, Sychrov a mnoho dalších. Těm, kteří se zajímají o historii, jsou určitě známa jména pánů ze Zvířetic, z Michalovic. Na benátském zámku po určitou dobu pobýval Tycho de Brahe…

Opravují se železniční svršky trati Praha - Turnov - Liberec, Turnov - Železný Brod i Turnov - Jičín, Mladá Boleslav - Česká Lípa, Mladá Boleslav - Mšeno u Mělníka a Mladá Boleslav - Sobotka. V dobrém stavu se udržují silnice první třídy, ať už je to dálnice D10, či silnice Mladá Boleslav - Jičín, Mladá Boleslav - Bělá pod Bezdězem, Doksy. Horší, někde až zlá je situace na silnicích druhé a třetí třídy. Mnohdy tu jde nejen o zuby, ale doslova i o život. Měla by se zlepšit i dopravní obslužnost, hlavně autobusové dopravy, kde je zapotřebí omladit vozový park. V regionu jsou i dvě nemocnice: Klaudiánova v Mladé Boleslavi a bývalá Panochova, nyní Krajská nemocnice Liberec, a. s., v Turnově. V obou by bylo potřeba více lékařů a hlavně zdravotních sester. Problémy začínají vznikat i v předškolních zařízeních, která svojí kapacitou přestávají postačovat. Velké rozdíly jsou mezi mzdami zaměstnanců Škody Auto a mzdami v potravinářských a hlavně v zemědělských podnicích. U zaměstnanců velkých obchodních řetězců jsou mzdy ještě nižší. Pro mladou generaci, hlavně pro mladá manželství je potřeba zvýšit výstavbu nových bytů, na začátku alespoň startovacích. Všichni víme, že nám přibývá seniorů. Zůstane-li z manželů pouze jeden, je nemožné, aby finančně utáhl svoji domácnost, zvláště když platí vysoký nájem. Přitom je dlouhá čekací doba pro přijetí do domovů seniorů. I v našem regionu lze vidět bezdomovce. Je potřeba podchytit tyto občany včas po jejich ukončení výkonu trestu, nebo po ztrátě zaměstnání. Mohou být zpočátku, než znovu získají pracovní návyky, zapojeni do veřejně prospěšných prací. Tak si mohou vydělat na umístění alespoň v ubytovnách. V minulém režimu byly takové ubytovny skoro u každého podniku. Zatím však většina žije na ulicích, a to je velká ostuda našeho státu.

Vnímáte Senát jako skutečnou pojistku demokracie?

Demokracie pro koho? Ano, bez Senátu nelze měnit ústavní zákony. Ptám se: V zájmu koho? Po uzákonění přímé volby prezidenta republiky je Senát mimo. Senát může navrhovat změny zákonů schválených Sněmovnou, ale Sněmovna je může přehlasovat. Senát může navrhovat zákony, ale Sněmovna je nemusí schválit. Senát navrhuje prezidentu republiky jména soudců pro Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a jména státních zástupců pro Nejvyšší státní zastupitelství. Dle mého názoru máme na počet obyvatel našeho státu značně přebujelou administrativu, včetně Sněmovny i Senátu. V současné době máme 200 poslanců Sněmovny a 81 senátorů. Nestačilo by snížit počet poslanců nejméně o polovinu a senátorů na 41? A ještě jedna připomínka: Už tady kdysi bylo, že poslanci měli svá stálá zaměstnání, ze kterých byli pro jednání Sněmovny uvolňováni a placeno jim bylo pouze cestovné a stravné. Nešlo by to nějak připodobnit? Ale je mi jasné: kapři si rybník nevypustí. Jenomže tak by bylo jistější, že jim jde o občany státu, a ne o korýtka!

Jaké máte politické zkušenosti?

Od roku 1971 jsem byl členem SSM, od roku 1977 členem KSČ, později KSČM. Od roku 1981 do roku 1986 jsem byl předsedou Vesnické organizace v místě bydliště, od roku 1983 jsem pracoval na úseku politického vzdělávání v okresní stranické organizaci. Od roku 1986 jsem studoval na vysoké škole, obor ekonomické vědy. V praktickém zaměstnání jsem pracoval vždy na ekonomických úsecích, od plánování a statistiky přes hlavního ekonoma až po ekonomického náměstka podniku. Proto jsem se na stranických schůzích a shromážděních vždy vyjadřoval k ekonomické politice strany, byly ode mne vyžadovány návrhy, jak dál v ekonomice podniku. Po roce 2000 jsem byl několik let místopředsedou Okresního výboru KSČM V Mladé Boleslavi. Pro vytížení v hasičském hnutí jsem v roce 2008 z funkce odešel. Po tři volební období jsem členem zastupitelstva ve svém bydlišti.

Jste levicově naladěný člověk. Proč?

Vyrůstal jsem a žiji dodnes mezi obyčejnými lidmi. Troufám si říci, že znám jejich starosti, radosti i problémy od dětství, přes mladá manželství a střední věk až po potřeby seniorů. Stále jsem mezi nimi, pracuji pro ně, v rámci možností jim i pomáhám. Byl jsem všude, kde se něco dělo. Od základní školy až po vysokou, v zájmových organizacích, při pořádání kulturních i sportovních akcí. Potřeby lidí vedly ke kolektivismu, kulturnímu a sportovnímu vyžití. Aniž by si to řada z nich uvědomovala, tíhla k levici. U mě to bylo posíleno ještě rodinnými zkušenostmi. Členy KSČ byli můj děda, strýcové i otec. Jsem rád, že to pro mě nebylo možné jinak.

Proč se zajímáte o politiku?

V minulosti politika tak trochu běžela sama. Bylo samozřejmostí vedení k občanství a vlastenectví už od základní školy. Učili jsme se naši historii a byli jsme na ni hrdí. Věděli jsme, že jenom v pevném semknutí národa je možné hájit naši vlast. Tak jsme byli vychování, tak jsem vstupoval do SSM i KSČ. Po změnách po roce 1989 postupem času řada lidí vítajících převrat vystřízlivěla a ti, kteří nevěřili, co je může v kapitalismu čekat, začali poznávat, že »sliby jsou chyby« a že »slibem nezarmoutíš«. Skutečnost se odvíjela a dál odvíjí jiným směrem, než bylo při cinkání klíči slibováno. S lidmi je potřeba o tom stále hovořit a vysvětlovat jim, o co vždy šlo a stále jde komunistům. Politici musí být mezi nimi, snést se z dobře placených postů a naslouchat, diskutovat a vysvětlovat. A snažit se je vést. Tomu říkám politika.

Jaké jsou vaše koníčky?

Mým největším koníčkem je hudba. Od začátku školní docházky jsem měl soukromého učitele na housle a do tehdejší Lidové školy umění jsem chodil cvičit na klavír. Asi od deseti let jsem se pokoušel skládat jednoduché houslové a klavírní melodie. Zhudebnil jsem i několik básní Marie Duškové a Karla Havlíčka Borovského. Při střední škole jsem dálkově studoval zpěv na Lidové konzervatoři u profesorky Jaroslavy Bernardové. Byla přísná, důsledná i přívětivá. Moc rád na ni vzpomínám. Při střední škole jsem se stal i členem tanečního orchestru, později rytmické skupiny i beatové skupiny. Vyhrával jsem i soutěže amatérských zpěváků. Na vysoké škole jsem dělal přednášky o našich klasických skladatelích - Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi a dalších. Dodnes se hraje několik mých populárních písní. Sám provozuji hudbu k poslechu i tanci příležitostně dosud. Hudba je mezinárodní, vlastně světová. Nepotřebuje překladatele. Noty platí v celém světě. Uklidňuje, umí pohladit i provokuje. Utužuje přátelství, dává lidi dohromady. Může být komorní, symfonická, populární, taneční, beatová, country atd. Je buď dobrá, nebo špatná. Lidé si zpívali odjakživa. Buď vesele, nebo smutně, ale zpívali si. Škoda, že dnes je více pasivních než aktivních muzikantů. Vždyť kdysi platilo: Co Čech, to muzikant. Dnes platí více: Co Čech, to úředník nebo funkcionář. Druhým mým koníčkem je houbaření už od dětských let. Stačilo, aby se začala zvedat pára nad lesem, a už jsem nebyl k udržení.

jermar-kkrr.jpgTřetím a dosud nejvíce provozovaným koníčkem je členství ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, a to už 47 let. Začínal jsem jako obyčejný dobrovolný hasič v místě bydliště. Později jsem se stal funkcionářem Sboru dobrovolných hasičů, potom členem i starostou Okresního sdružení hasičů ČMS, členem Krajského výboru Hasičů ČMS Středočeského kraje a v současnosti jsem předsedou Krajské kontrolní a revizní rady SH ČMS Středočeského kraje. Dobrovolní hasiči si zaslouží větší nejen úctu ale i podporu v naší společnosti. Pracují a vzdělávají se ve svém volném čase, nacvičují hašení opět ve svém volnu a v případě katastrof jedou opět zdarma a s nasazením vlastního zdraví a často i života chránit majetek, zdraví i životy svým spoluobčanům. Jako člen Sdružení Hasičů ČMS jsem i členem Dozorčí rady Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s., Praha. Mým posledním koníčkem je, pokud mi zbývá čas, rybaření. U vody je brzy po ránu klid i čas na přemýšlení. Je toho hodně, co si musí člověk rovnat v hlavě.

Má vaše rodina pochopení pro vaše angažování se v politice?

Vzhledem k tomu, co jsem již uvedl v předchozích odpovědích, je zřejmé, že bez podpory v rodině, kolikrát i na její úkor, bych se ve všem nemohl angažovat. Manželka se starala o denní problémy s dětmi i o vedení domácnosti. Někdy mi v legraci vyčítala, že jsem se měl oženit s hasiči atd. Ale to asi zná většina více angažovaných lidí. Dokud byly děti menší a ve školním věku, využívali jsme každou volnou chvíli k trampování, koupání i dovolené. Byli jsme v Bulharsku, NDR i Chorvatsku. Teď, když jsou děti dospělé a samy mají děti, je alespoň na co vzpomínat. A nyní, když už jsme v domě sami, je manželka docela ráda, když na nějaký čas »vypadnu«.

Jak vnímáte politiku KSČM v současné době?

Současná doba je jak z vnitrostátního, tak z mezinárodního hlediska velmi složitá. Je třeba si uvědomit, proč máme Parlament, proč máme vládu a krajské úřady, proč máme soudy a státní zastupitelství a o co se ta která politická strana v naší společnosti zasazuje. Všichni prý chtějí, aby naše země vzkvétala, aby se lidi měli lépe. Položme si otázku: Pro koho má naše země vzkvétat a kdo se má mít lépe? Vypadá to, že chtějí všichni to samé. Tak proč se stále více rozevírají nůžky mezi příjmy bohatnoucích a chudnoucích? Proč žije více než jeden milion našich obyvatel pod nebo na hranici chudoby? A už můžeme začít třídit: Jsou strany pravicové, které se starají pouze o sebe a své sociální skupiny. Jsou strany populistické, které lavírují mezi levicí a pravicí, podle potřeby jejich vedení, hlavně kvůli udržení si dobře placených funkcí. A je strana levicová, to je KSČM. Ta je pro spravedlivé rozdělování pro všechny obyvatele, a proto hájí samozřejmě střední a sociálně slabší členy společnosti. Politiku KSČM vnímám jako státotvornou, sociálně spravedlivou. Zasazuje se za spravedlivou odměnu za vykonanou práci, o pravidelnou valorizaci důchodů, o podporu družstevního i obecního bydlení, o bezplatné zdravotnictví, o dostupné a kvalitní vzdělání, o státní garanci ochrany nerostného bohatství i životního prostředí. KSČM je pro řešení příčin migrační krize a nepřijatelnost vnucovaných kvót běženců. Podporuje vymahatelnost práva pro všechny občany naší vlasti, nejen pro ty, co na to mají. KSČM je strana sociálně spravedlivě smýšlejících lidí, ať už jsou jejími členy, či jen sympatizanty. Z hlediska mezinárodního je pro KSČM jediná cesta: Je to udržení míru na celém světě, světové problémy řešit v místě jejich vzniku, a to podporou morální a ekonomickou, podporu vojenskou využívat až v případě mandátu OSN. Na základě referenda jsme vstoupili do EU. Zde se KSČM vyjadřuje hlavně k některým nesmyslným požadavkům úřední mašinerie EU či rozhodnutí Evropského parlamentu. Do Severoatlantické aliance jsme vstupovali bez referenda, proto by se naše vojenská účast v misích měla omezovat na minimum. KSČM usiluje o vystoupení z NATO. Bude to asi nějakou dobu trvat, ale věřím, že tomu po uzákonění všeobecného referenda tak bude. KSČM ze svého požadavku neustoupí.

Radovan RYBÁK

Haló noviny 26. 7. 2018


 

7. 8. 2018

Okresní výbor KSČM Semily pořádá autobusový zájezd na 28. setkání levicově smýšlejících občanů, které se bude konat v sobotu 1. září 2018 ve Svojšicích u Přelouče, v okrese Pardubice. 

Zájemci o účast se mohou přihlásit co nejdříve na sekretariátu OV KSČM Semily. Bližší podrobnosti uvádíme na připojeném plakátku.

plakat-svojsice-2018.jpg


6. 8. 2018

Prohlášení KSČM k úmrtí tří českých vojáků v Afghánistánu

KSČM vyslovuje hlubokou lítost nad třemi mladými životy, které se staly zbytečně obětí  sebevražedného atentátu v Afghánistánu - provincii Bagrám a rodinám pozůstalých vyjadřuje hlubokou soustrast.

KSČM je přesvědčena, že ke  smrti tří mladých vojáků  nemuselo dojít. Terorismus je dnes  velice vážnou hrozbou, se kterou je nutné bojovat.  Zřetelně se ukazuje, jak  ve světě  narůstají stále více nesmyslné války a násilí, které nejsou vedeny v zájmu nastolení  důstojných podmínek pro život lidí v míru. Kapitalistické velmoci  USA, Francie, Velká Británie ve snaze přerozdělit si svá světová panství,  vytvářely a podporovaly vznik terorismu proti legitimním vládám v jiných zemích. Když se tento terorismus obrátí proti nim, nejsou  schopny mu čelit.

Na základě toho KSČM žádá bez výhrad zastavení účasti České republiky v zahraničních vojenských misích bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, odmítá agresivní politiku USA a požaduje přehodnocení světového bezpečnostního systému, včetně setrvání České republiky v NATO. Za rozpoutání  dnešní občanské války v Afghánistánu nesou největší odpovědnost právě Spojené státy americké. 

Autor: Stanislav Grospič a Vojtěch Filip

 

 

26. 7. 2018

S upřímným pohnutím a zármutkem jsme přijali smutnou zprávu, že nás opustila naše kamarádka a přítelkyně Alena Kvíčalová. S jejím jménem jsme si vždy spojovali srdečnou a obětavou členku, která se aktivně zapojovala a zúčastňovala všech pořádaných akcí a obětavě pomáhala při jejich organizování. Čest její práci a světlé památce.

parte-page-001.jpg


 

20. 7. 2018

Rozhovor Haló novin se Šárkou Kalvovou, kandidátkou KSČM do Senátu v obvodu Jablonec nad Nisou a Semily

Inkluze devastuje české školství

Jakou máte politickou zkušenost?

Od prvního roku svého života jsem žila s rodiči ve vojenském újezdě Ralsko, který se časem stal městem. Tam dnes působím jako zastupitelka, radní a předsedkyně finančního výboru. Od roku 2014 jsem také členkou výboru pro sport a tělovýchovu Zastupitelstva Libereckého kraje.

Za svou největší politickou zkušenost však považuji dobu, kdy jsem dva roky působila jako místostarostka Ralska. Byla to ovšem dosud nejtvrdší zkušenost mého života. Prohlásila jsem dokonce, že bych musela být Johankou z Arku, abych vydržela v této funkci další čtyři roky. Situace byla totiž velice komplikovaná. Po volbách jsme získali většinu a získali jsme ke spolupráci i koaličního partnera, kterému jsme dokonce přepustili místo starosty. Bohužel, tři měsíce po volbách došlo k malému převratu, starosta byl odvolán a já zůstala náhle ve vedení sama. Když jsem se ptala, proč neodvolají i mě, řekli mi, že je za mnou vidět práce a není k tomu důvod. Nejspíše mě tam ale nechali jen proto, že nikdo ze vzbouřenců neuměl všechno to papírování dělat. Takže jsem dva roky pracovala pro nepřátelsky naladěné zastupitelstvo. Nicméně nelituji, zkušenost to byla ohromná.

Mohla by vám pomoct i v Senátu?

Myslím, že ano. A nemíním tím jen onu zkušenost práce v týmu, který mi není vždy nakloněn. Obecně považuji zkušenost z místní politiky za ideální průpravu pro zákonodárce. Není od věci vědět, jaké problémy řeší politici na komunální úrovni, zejména ty, které přímo pramení z legislativy. Nedávno jsme na zastupitelstvu například řešili problém s novelou stavebního zákona, která nám znemožnila mít vlastní stavební úřad. Senát je přesně tím místem, kde se dala taková novela jednoduše opravit a nemusel dnes o ní rozhodovat Ústavní soud.

Vůbec nepatřím k těm, kdo tvrdí, že je Senát zbytečný. Měl by tu být institut, který může zabránit schválení špatného zákona. Vidíme, co se děje v Poslanecké sněmovně. Jaký paskvil se tam kolikrát prohlasuje. Jistá »výstupní kontrola« je podle mne proto nutná. A tou by měl být právě Senát.

Profesí jste učitelka. Co je podle vás největší problém českého školství?

Největší problém je v tom, že při každé změně ministra se mění i celková koncepce a spolu s ní legislativa. Na školy to má obrovský dopad.

Za velkou chybu rovněž považuji, že byly zrušené společné osnovy pro celou republiku. Tam začal chaos. A postupoval dál.

V tuto chvíli vidím jako největší aktuální problém jednoznačně inkluzi. Tak, jak je nastavena, ničí české školství. Mám zkušenost přímo z praxe. Učím na prvním stupni základní školy a ve třídě děti s podpůrnými opatřeními mám.

Vidím ohromné mrhání penězi. Ty obrovské prostředky mohly být vynaloženy úplně jinak a dětem s různými handicapy mohly pomoci mnohem více. Tyto děti potřebují speciální vedení a měly by mít speciálního pedagoga. Proto by bylo užitečné, aby vznikaly speciální třídy. A nejde jen o pedagogy, ale i o pomůcky. Dnes škola musí zakoupit pomůcky pro každé jedno takové dítě s handicapem. Ve speciální třídě může tuto konkrétní pomůcku využívat mnohem více dětí, často stačí jedna pro celou třídu. Bylo by to mnohem úspornější.

Nejsem proti integraci, ale nesmíme při podpoře integrace znásilňovat rozum. Nemluvě o tom, že nechápu, jak mohl být spuštěn projekt, který se předem vůbec nevyzkoušel.

Nejhorší je, že vyučující musí kvůli inkluzi ve třídě snižovat nároky. A to pochopitelně jde na úkor těch nejtalentovanějších žáků. Ti by mohli v té škole získat mnohem víc a já jsem přesvědčená, že na to mají i právo. Ale my jim ho dnes upíráme. Ochuzujeme mnohé z nich. A poškozujeme tím konkurenceschopnost celé generace.

Do třídy mé dcery na gymnáziu byl nedávno například zařazen autista. A ona napsala slohovou práci, v níž se zeptala: Proč musíme snášet házení bačkorama po hlavách? Proč musíme snášet sprosté nadávky? Její vyučující na to reagovala slovy, která bych použila taky, protože podobné věty jsme se naučily opakovat jako kolovrátek: Musíte tu jinakost respektovat, tento váš spolužák má takový a takový problém a ten se takto projevuje. Snad tím dáváme té generaci umění tolerance. Ale nikdo se již neptá, co jí bereme. Dá se jen z tolerance vyžít? Je to jediná hodnota života? Navíc, buďme k sobě upřímní – opravdu se takto té toleranci žáci naučí? Není to spíše tak, že je učíme jen potlačovat hněv, který jednoho dne vzkypí? Opravdu se to nemůže obrátit právě proti těm »jiným dětem« a jinakosti jako takové? Myslím, že si v těchto otázkách hodně lžeme. Nechceme vidět pravdu a zaděláváme si tím na obrovský problém.

Myslel jsem, že největším problémem školství jsou nízké platy.

Jistěže to také není problém malý. Mladí vystudují pedagogickou školu, ale jen proto, aby měli nějaký titul a pak jdou pracovat mimo školství. Mají vysokoškolské vzdělání a chtějí být podle toho oceněni. A toho ocenění se jim dnes dostane spíše jinde.

Já sama jsem se však nedoceněná nikdy necítila. Mám k učení asi trochu jiný přístup, než je dnes obvyklý. Vysokou školu jsem si dodělávala v době, kdy už jsem učila. Protože mě ta práce bavila a chtěla jsem ji dělat. Ale takových lidí je dnes málo.

Pojďme k politice. V posledních volbách dostala levice na frak. Proč tomu tak bylo, podle vás?

Ano, v poslední době levice ztrácí. Je to patrně tím, že nedokážeme přesvědčit mladé lidi. To ale také souvisí se školstvím – s tím, jak se ve školách prezentuje minulá doba. Mladí se ve školách dnes ve vztahu k minulosti naučí jen paušalizovat, všechny házet do jednoho pytle, házet špínu na cokoli. Vůbec nejsou vedeni ke kritickému přístupu k dějinám, k pochopení jejich složitosti, vícevrstevnatosti. A to říkám jako člověk, který není členem KSČM, a maturovala jsem v roce 1992, takže mě nikdo nemůže obvinit, že jsem v minulém režimu čerpala nějaké výsady či moc.

Ale nesmíme to vzdávat. Věřím, že když nebudeme slibovat nereálné nesmysly, když budeme poctivě pracovat a trvat na tom, že každý si zaslouží poctivý a spravedlivý život, získá nejen KSČM, ale celá levice znovu důvěru lidí.

Jak jste vnímala vyjednávání o podpoře nové vládě?

Nechtěla jsem, abychom tolerovali vládu za každou cenu. Pokud by měly být cenou ústupky z volebního programu, bylo by to špatně. Ale věřím, že k tomu nedojde. A že se podaří využít nastalé konstelace k alespoň částečnému prosazení našeho programu.

Jan STERN

Haló noviny 19. 7. 2018


 

4. 7. 2018

Aktualne.cz: Mladé tváře KSČM zažily socialismus jen ve školce. Padesátá léta nechme historikům, vyzývají

mladi-kscm.jpg

Mládí vpřed! Nejmladší poslankyní KSČM je čtyřiatřicetiletá Květa Matušovská, která sedí ve sněmovně šestým rokem. "Byla to pro mě jediná strana, která nebyla zapletena do žádných skandálů a korupce. Také její volební program mi byl blízký," vysvětluje zastupitelka Pardubického kraje a obce Javorník. "Jsou to problémy matek samoživitelek, důchodců, kteří žijí na hranici chudoby, nebo domácností a jednotlivců, kteří čelí exekucím," vyjmenovává Matušovská. Podobně brzy se stala členkou KSČM další mladší poslankyně této strany, sedmatřicetiletá Hana Aulická Jírovcová. "Chtěla jsem pracovat pro lidi, pro oněch dolních deset milionů," popisuje s tím, že na ni mělo vliv i to, že ve straně byl její otec i dědeček. "Pomáhali lidem, to se mi líbilo," podotýká."Věnuji se ze všeho nejvíce sociální oblasti - od nízkých důchodů přes obrovské problémy lidí získat slušné bydlení až po spoustu dalších věcí, které souvisejí se sociálními jistotami," Asi nejčastěji je vidět rovněž sedmatřicetiletá Kateřina Konečná, která se poprvé stala poslankyní už v jednadvaceti letech. Její kariéra v KSČM rostla, po dvanácti letech ve sněmovně ji v roce 2014 voliči poslali do Evropského parlamentu. Tam se Konečná stará o to aby komunisté měli "evropský střih" a byli co nejvíce součástí podstatně širšího levicového hnutí. Konečné v tom nepomáhá jen věk, ale také jazykové znalosti a množství kontaktů v řadě zemí.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM


 

2. 7. 2018

Stanovisko KSČM k podpoře vlády ANO 2011 a ČSSD

3. zasedání ÚV KSČM dne 30. 6. 2018

Programem KSČM jsou zájmy lidí, stabilita a suverenita naší země a mír

 Za 25 let od rozbití Československa a vzniku samostatné České republiky bude již patnáctá vláda předstupovat před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu s žádostí o získání důvěry pro své vládnutí. Jména předsedů vlády od Václava Klause až po Bohuslava Sobotku, utvářela spolu s dalšími výraznými představiteli pravice a sociální demokracie tvář české společnosti a státu. Ať šlo o vlády opírající se o politickou oporu parlamentní většiny, opoziční smlouvu, či vlády úřednické bez důvěry, vždy se jednalo o vlády se silným pravicovým akcentem, přestože si často rády dávaly samy jiné přívlastky své charakteristiky.

    V průběhu velkých společenských změn však měly jedno společné, připravit a provést zásadní majetkový převrat velkými restitucemi a zprivatizováním veřejných hodnot, z České republiky vytvořit poslušného vazala SRN a USA. Shodná falešná priorita tzv. "přátelských transatlantických vazeb" nás dovedla do členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Demokratické hodnoty se postupně vytrácely, náš stát se stával polokolonií, české vlády a představitelé vládnoucích elit stále více zabředávaly do velkých korupčních afér.  Tzv. majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi "církevní restituce" a otevřené paktování zejména poslední vlády Bohuslava Sobotky a představitelů KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana se Sudetoněmeckým krajanským sdružením jen naznačovaly, co dalšího se má v České republice odehrát. Ostatně poslední výroky německé kancléřky Angely Merkelové by neměly nikoho nechat na pochybách.

    KSČM proto po říjnových parlamentních volbách 2017 přistoupila na konstruktivní jednání s vítězem voleb hnutím ANO 2011. Plně si je vědoma, že jednala a jedná s pravicovým politickým hnutím. KSČM jde o budoucnost České republiky a důstojný život jejích obyvatel. Sedm základních priorit: trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů a udržení kvalitní dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů jsou základní požadavky, za jejichž prosazení je KSČM ochotna tolerovat vznik menšinové vlády hnutí ANO 2011 a ČSSD. Plně jsme si vědomi, že nejde, jak licoměrně ČSSD tvrdí, o vládu levicovou. Jsme si vědomi i hlubokých rozdílů v názorech na zahraniční politiku, obranu a bezpečnost naší země, řešení daňové politiky i rozdílných názorů na rozsah zákona o celostátním referendu.Nechceme však návrat zkorumpované pravice a pohrobků Sudetoněmeckého landsmanšaftu. KSČM si plně zachová samostatné suverénní rozhodování při naplňování svého programu v zájmech občanů naší země a nezavazuje se k poslušnému plnění požadavků menšinové vlády.  KSČM stojí na straně lidí, hájí suverenitu naší země a mír.

Autor: 

ÚV KSČM

Zdroj: 

ÚV KSČM


 

23. 6. 2018

Pietní akt v Choustníkově Hradišti

K uctění památky 179 obětí pochodu hladu a smrti z koncentračního tábora Gross Rosen z února 1945 se konal v sobotu 23. června 2018 v Choustníkově Hradišti pietní akt, pořádaný Klubem českého pohraničí Královéhradeckého kraje, Obecním úřadem v Choustníkově Hradišti, Českým svazem bojovníků za svobodu Královéhradeckého kraje za významné podpory Krajského vojenského velitelství AČR v Hradci Králové.

Pietního aktu se zúčastnili i zástupci semilské okresní organizace KSČM a členové Místní organizace KČP z Lomnice nad Popelkou.

img_20180623_095521---kopie.jpg img_20180623_100022---kopie.jpg

img_20180623_100442--2----kopie.jpg img_20180623_102955---kopie.jpg

                      img_20180623_100803---kopie.jpg img_20180623_101632---kopie.jpg 

 

 

18. 6. 2018

Výzva ze Žalého – „Braňme mír pro všechny generace“

     V sobotu 16. června se uskutečnilo tradiční Mezinárodní setkání antifašistů, které každoročně organizuje Okresní výbor KSČM v Semilech v součinnosti s Místní organizací Klubu českého pohraničí v Lomnici nad Popelkou a ve spolupráci s ostatními vlastenecky a antifašisticky zaměřenými občanskými organizacemi a sdruženími.

     Ve velkém sále Společenského domu JILM v Jilemnici se sešlo na 80 účastníků, kteří mezi sebou uvítali poslance Evropského parlamentu Ing. Jaromíra Kohlíčka, CSc., historika PhDr. Josefa Skálu, místopředsedu Svazu bojovníků za svobodu Ing. Emila Kulfánka, plk. v.v., delegaci Komunistické strany Německa vedenou Kristinou Junge, delegaci Polské strany dělnické z Lubaně vedenou Kazimierzem Biniaszczykem, místopředsedu Národní rady KČP Zbyňka Cincibuse a další příznivce a sympatizanty z KČP Libereckého kraje, členy OV KSČM z Liberce, Jablonce nad Nisou, České Lípy a Jičína. Mezi hosty nechyběl pravidelný účastník těchto setkávání RsDr. Václav Exner s manželkou Suzane, místopředsedkyní Levicového klubu žen. Setkání antifašistů se zúčastnila i kandidátka do Senátu PČR za KSČM ve volebním obvodě Jablonec nad Nisou a Semily Mgr. Šárka Kalvová.

     V rámci dvouhodinové panelové diskuse upozornili hosté i ostatní diskutující na narůstající nebezpečí válečného konfliktu, ohrožování bezpečnosti občanů a jejich mírového života. V jednomyslně schválené „Rezoluci“ vyzvali všechny, kterým není lhostejný nárůst fašistických provokací, aby pomohli prosazovat opatření, která povedou ke spolupráci mezi státy a mezi národy, k vytvoření jednotné fronty proti fašismu a válce, za mír ve světě pro všechny generace.

     Po ukončení diskuse přesedli účastníci do přistaveného autobusu a společně odjeli do obce Valteřice, kde na místním hřbitově uctili památku Josefa Hrubého, obětavého vlastence a bojovníka proti fašismu, který byl v roce 1941 zatčen gestapem, krutě vyslýchán a v únoru 1943 popraven v Berlíně – Plötzensee.

     Poté již autobus zamířil na Benecko, odkud se všichni vydali na pěší výstup na horu Žalý, k místu předválečných setkávání antifašistů, kde proběhl pietní akt s položením kytic a věnců k památníku. Důstojnou atmosféru pietního aktu vytvářely i rozvinuté zástavy Klubů českého pohraničí a prapory německých a polských delegací. Po projevech místopředsedy NR KČP Zbyňka Cincibuse a představitelky KS Německa bylo pietní shromáždění ukončeno Internacionálou.

     V restauraci Diana pod rozhlednou Žalý se účastníci občerstvili, pokochali se pohledem na překrásnou krkonošskou přírodu s výhledem do širokého okolí a postupně se vydali na zpáteční cestu k autobusu, který je odvezl zpět do Jilemnice.

Fotografie z uspořádané akce jsou uloženy ve fotoalbu pod názvem Žalý 2018.

 

Rezoluce

Mezinárodního setkání antifašistů v Jilemnici a na Žalém dne 16. června 2018

My, účastníci Mezinárodního setkání antifašistů, jsme se, tak jako každý rok, sešli poklonit památce hrdinů boje proti fašismu i obětí jeho teroru. Dnes je však potřeba, víc než kdy dřív, ukázat lidem i jejich živé poselství.

Příčiny, průběh a politické výsledky války, rozpoutané nacistickým Německem, jsou hříčkou stále drzejší falzifikace. To lhaní je politickou zbraní. Stále víc plní hlavně dvojí zadání. Ty, kdo nejničivější řež lidských dějin rozpoutali a prohráli, se snaží vylíčit jako oběti. Ty, kdo nacistické bestii zlomili hřbet, hanobí jako její dvojníky a komplice. Bezuzdná demagogie slouží dnešní „straně války“. Má dodat zdání legitimity Drang nach Osten v režii USA a NATO. Zatáhnout do konfrontace s jadernou velmocí i země, jež Rusku vděčí za své osvobození. Změnit je v povolný nástroj politiky, ohrožující celou Evropu i okolní svět.     

Z legendy, že NATO je zárukou naší bezpečnosti, nezůstal kámen na kameni. Války, jež vede za „změnu režimů“, hubí statisíce lidských životů. Plodí humanitární pohromy i migrační vlny, větší než na rozvalinách II. světové války. Teror, s nímž slíbily skoncovat už před lety, si vybírá stále krvavější daň i napříč naším kontinentem. Východiskem je jen systém skutečné kolektivní bezpečnosti. Musí ji nabídnout úplně všem a rovným dílem - od Atlantiku až po Ural a Pacifik. Právě to požadujeme od svých vlád – a ne ještě víc miliard za americké zbraně pro americké války.

Rusko pokořilo Napoleona, Hitlera i jaderné vyděrače. Za mír a svobodu – a nejen pro své národy - prolilo víc krve, než kdokoli jiný. Tím víc stojí právě o mír i dnes. Horory, ostouzející Rusko jako agresora, krachují s ostudou jeden za druhým. Evropa bude bezpečná jen ruku v ruce s Ruskem. Jen tak najde sílu odolat nátlaku těch, kdo se ne a ne smířit s koncem „amerického století“. Tím rozhodněji odmítáme snahy o přeměnu našich zemí v předmostí plánů, majících Rusko srazit na kolena. Evropa bude suverénní, teprve až se zbaví amerických vojenských základen a harašení zbraněmi v cizím zájmu. „Zahraniční mise“ NATO pošlapávají mezinárodní právo. Vojska našich zemí smí opustit vlastní území jen z vůle Rady bezpečnosti OSN.  

Přátelské soužití národů, jež rozdělil mnichovský diktát a protektorátní genocida, má šanci jen na bázi důsledného antifašismu. Sudetoněmecký landsmanšaft je pohrobkem zavilého revanše. Troufalé provokace, jichž se už neštítí ani v zemi, jíž „Třetí říše“ způsobila nezměrná utrpení, se hnusí všem českým, stejně jako německým demokratům. Budeme od svých vlád žádat, aby jim učinila přítrž.     

Vyzýváme všechny, kterým není lhostejný nárůst fašistických provokací, aby se připojili k naší rezoluci a pomohli prosazovat opatření, která povedou ke spolupráci mezi státy a mezi národy, k vytvoření jednotné fronty proti fašismu a válce, za mír ve světě pro všechny generace.

 

 

 

ccf30052018.jpg